Parlamentní politické strany by se měly shodnout na zákonu o lidskoprávních sankcích

Lidskoprávní situace ve světe se zhoršuje. V poslední době se na evropskou zahraničně-politickou agendu dostaly například brutální zásahy proti pokojně demonstrujícím v Rusku a Bělorusku, nebo čínská vládní politika genocidy vůči Ujgurům. Pokud se český stát chce opět stát významným aktérem na poli lidskoprávní politiky, měl by si kromě pozitivní podpory transformačních procesů ve vybraných státech měl vytvořit další nástroje proaktivního prosazování své agendy.

Jedním z nich je instrument lidskoprávních sankcí, také známý jako Magnitsky Act. Česká vláda jeho národní verzi zatím nepřipravuje. Objevil se pouze poslanecký návrh místopředsedy sněmovního zahraničních výboru Jana Lipavského za Piráty, který současná vládní koalice nepodpořila.

Jelikož se do říjnových voleb tento návrh schválit nestihne, mělo by dojít k politické shodě významných parlamentních politických stran na věcném znění tohoto návrhu zákona, aby bylo možné jej úvodem dalšího funkčního období nové Sněmovny předložit a rychle schválit.

Akce se koná ve středu 9. června od 9:00 do 10:00 

Rádi bychom vás pozvali ke sledování přenosu z veřejného panelu s názvem: Jak mohou demokratické země lépe bojovat proti dezinformacím? Bude to poprvé, kdy bude na jednom panelu hovořit ministr z Evropské unie a ministr zahraničních věcí Čínské republiky (Tchaj-wan). Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty poskytnou platformu pro diskusi a rozvoj politiky v oblasti evropsko-tchajwanských vztahů.

Náš tým rádi rozšíříme o nové kolegy/ně v pozicích: 

• Analytik / Analytička programu Red Watch
• Analytik / Analytička programu Kremlin Watch
• Projektový koordinátor / Projektová koordinátorka programu Red Watch
• Projektový koordinátor / Projektová koordinátorka programu Kremlin Watch

Uzávěrka přihlášek: pondělí 14. června 2021

• Soud v uplynulém týdnu na 20 let nepravomocně odsoudil českého bojovníka z Donbasu Martina Kantora, který je stíhán jako uprchlý. Soud dvaatřicetiletého Kantora uznal vinným z teroristického útoku a zároveň z účasti na teroristické skupině a jedná se tak o první případ v ČR, kdy soud někoho potrestal souběžně za oba tyto trestné činy. Po svém příjezdu na Donbas v červenci 2015 podepsal Kantor roční smlouvu o službě v armádě Novoruska, nechal se vycvičit odstřelovačem a účastnil se bojových operací. Svými aktivitami se pak chlubil ve zprávách adresovaných svým přátelům, které nyní tvoří důkazní materiál. V roce 2016 se objevila informace, že Kantor je mrtvý, Kantor však nejspíš chtěl pouze zmizet z dohledu.
  

• Belgické a lotyšské úřady zabavily majetky spojené s kauzou masivního praní špinavých peněz, kterou odhalil umučený Sergej Magnitsky. V Belgii se jedná o výnos z prodeje bytu, jenž za špinavé peníze v roce 2008 koupil do kauzy zapojený ruský pár – Sergej Medvedev a Irina Terkina, kteří byt v roce 2019 prodali za 400 000 euro. Spolu se zabavením majetku začaly belgické úřady pár také stíhat. V Lotyšsku pak úřady zabavily byt v hodnotě 230 000 eur zakoupený z vyšetřovaných peněz. Obe nemovitosti byly zakoupeny z peněz, které prošly bankami na Kypru, v Estonsku a Lotyšsku na jméno skořápkových firem.
  

• Dle dosavadních informací by se škoda za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích mohla skutečně vyšplhat až na jednu miliardu korun. Rusy způsobené výbuchy ve Vrběticích se tak zřejmě dostaly do první desítky nejničivějších teroristických útoků v Evropě za posledních 30 let.
  

• Slovenské ministerstvo hospodářství předložilo návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Investice do vojenského sektoru, technologií dvojího užití, kritické infrastruktury, komunikačních sítí a médií by dle nového zákona měly být monitorovány automaticky. V případě dalších sektorů by pak rozhodoval poměr zahraničního vlastnictví v investujících firmách. Výzvu k monitoringu pak může podat i občanská společnost.
  

• Krátce po vystoupení Litvy z formátu 17+1 se čínský prezident Si Ťin-pching po telefonu spojil s černohorským premiérem Milo Djukanovicem, aby se s ním domluvil na to, že Černá Hora v rámci 17+1 převzme roli vedoucí země v kooperačním mechanismu mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou v oblasti ochrany životního prostředí.
  

• Česká dezinformační scéna brojí proti unijnímu kodexu boje proti dezinformacím pod heslem „zloděj křičí chyťte zloděje“
• Václav Klaus starší verbálně napadl moderátora pořadu Dvacet minut Radiožurnálu a následně zalitoval, že mu nedal „pěstí“

Kodex Evropské unie zaměřený na boj proti dezinformacím čeští dezinformátoři interpretují jako údajnou cenzuru

Ve středu 26. května 2021 vydala Evropská komise novou sérii doporučení, v nichž vyzývá internetové platformy jako Facebook, Twitter či Google k větší zodpovědnosti a efektivnějšímu boji proti šíření dezinformačního obsahu. Mezi doporučení patří například výzva, aby firmy omezily publikování dezinformační reklamy, nebo aby uživatelé měli větší vliv na to, jaký obsah se jim zobrazuje.

České dezinformační weby na tuto zprávu zareagovaly se zpožděním a věnovaly se tomuto tématu až minulý týden, nikoliv ihned po jeho zveřejnění. Nejčastěji autoři v publikovaných článcích nesmyslně srovnávali kodex boje proti dezinformacím s cenzurou, nebo psali, že by obvinění z dezinformací údajně mohlo sloužit přímo jako záminka pro cenzuru.

Hlavní iniciátorkou kodexu je místopředsedkyně Komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Čeští dezinformátoři se proto zaměřili i na ni a například článek na Parlamentních listech ji nepřímo obvinil z toho, že ona sama dezinformace šíří. V jiném článku na webu CZ24 News neváhali v souvislosti s Jourovou a nově přijatým kodexem sáhnout i po „starém dobrém“ Georgu Sorosovi: „Musím říct, že nejskloňovanějším jménem českého politika na všech možných evropských alternativách je v poslední době jméno Věry Jourové (ANO). A vždy jde v závěsu za tímto jménem i jméno Soros. Náhoda? Samozřejmě ne. V souvislosti s nastupující cenzurou, jejíž je právě tato zástupkyně ČR v EK symbolem, nyní na všech alternativách bijí na poplach.“

Tragédem týdne se stává Václav Klaus starší za úprk z živého vysílání pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Hospodářské noviny ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post vypátraly, že na přelomu 80. a 90. zaslalo tehdejší federální ministerstvo financí, které vedl Václav Klaus st., půjčku Sovětskému svazu ve výši 1,3 miliardy amerických dolarů. Klaus st. to označil za lži a tvrdí, že o ničem takovém neví. Minulý týden ve středu byl Klaus st. pozván jako host do pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, který moderoval Vladimír Kroc. V polovině živého vysílání Klaus st. rozhovor ukončil po tom, co mu moderátor opakovaně pokládal otázky ohledně této půjčky. Klaus st. označil v živém vysílání Kroce za “blázna” a nakonec jej nazval “lidskou zrůdou”.

Klaus st. následně podal stížnost k Radě Českého rozhlasu a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V dopisu Radě Českého rozhlasu Klaus st. mimo jiné uvedl: “Způsob vedení rozhovoru v tomto pořadu reálně znamená účast Českého rozhlasu v dezinformační kampani, vedené proti mé osobě médii vydavatelství Economia, a.s”. Český rozhlas si však za svým moderátorem stojí; položené otázky byly podle něj věcné a korektní.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro XTV.cz celý incident následně Klaus st. okomentoval s tím, že lituje, že moderátorovi Krocovi rovnou nedal pěstí. Sám sebe pak za to označil za “poseroutku” a hovňouska”, který už stárne, a proto tak neučinil.