|
Jak se můžeme inspirovat v zahraničí? Jak Německo, tak Holandsko již lhůty pro velké stavby zkrátily na 1 měsíc a u menších staveb na 5 pracovních dnů s tím, že odvolání nemá odkladný účinek.
V Německu ani ne za měsíc prošel legislativním procesem zákon o urychlení využívání zkapalněného zemního plynu (tzv. Gesetz zur Beschleunigung des Einsatzes verflüssigten Erdgases). Návrh zákona byl zveřejněn dne 10. 5. 2022, projednán ve Spolkovém sněmu 12. 5. 2022 a 19. 5. 2022 byl schválen. Den poté jej schválila i Spolková rada. V platnost vstoupil 1. 6. 2022.
Cílem zákona je co nejrychleji vybudovat německé terminály LNG, aby se snížila závislost na ruském plynu. Tento zákon poskytuje zúčastněným stranám nástroje, jak celý schvalovací proces zkrátit. Zohledňuje tzv. zvláštní zájem v případě realizace projektů zvláště naléhavých pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu do Německa. Zdůrazňuje mj., že „z důvodů převažujícího veřejného zájmu a veřejné bezpečnosti je nezbytné co nejrychlejší provedení“. Tato ustanovení zákona jsou důležitá pro zjednodušení rozhodnutí orgánů vydávajících licence a soudů v případě napadení takovýchto povolení ze strany odpůrců těchto projektů.
Podstatná je i výjimka z posuzování vlivu na životní prostředí. Orgány vydávající licence nemohou uplatňovat zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, „pokud je pravděpodobné, že zrychlené schválení projektu významně přispěje k překonání nebo odvrácení krize dodávek plynu". Před vydáním rozhodnutí o povolení musí Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody, jaderné bezpečnosti a ochrany spotřebitele informovat Evropskou komisi o důvodech neuplatnění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a poskytnout jí informace zpřístupněné veřejnosti.
Jak by taková praxe pomohla situaci v Česku? Česká republika by podobný nástroj mohla využít např. k urychlenému zapojení bioplynových stanic coby dodatečného zdroje plynu pro domácí spotřebu.
Typická bioplynová stanice o výkonu 1,2 MW by byla schopna dodat do plynárenské soustavy cca 3 mil. m3 biomethanu, což je zhruba 1/1000 kapacity LNG terminálu (3 mld. m3), kterou si rezervovala (a už čerpá) ČR v Holandsku. Dle odborných odhadů mohou už stávající bioplynové stanice vyrobit cca 5-10 % roční potřeby plynu v ČR. Na evropské úrovni se hovoří o cca 10 %. V případě budování dalších a využití různých druhů biomasy se uvádí, že lze takto nahradit 1/9 až 1/5 české spotřeby plynu.
Bohužel kvůli nepružnosti stavebních úřadů se dnes již vyráběný bioplyn s nízkou 40% účinností pálí ve spalovacích motorech (kogeneračních jednotách) na výrobu elektrické energie, které je dostatek, resp. ČR je v ní přebytková. Možnou budoucnost ukazuje Dánsko, kde bioplyn v současné době tvoří 40 % metanu v plynovodní síti a plánují 72 %.
U bioplynových stanic je nachystaná distribuční soustava plynu a není tak potřeba žádných úprav.
U strategických staveb důležitých pro národní bezpečnost musí existovat institut zrychleného řízení a povolování na úrovni ministerstev, případně nějaké expertní skupiny, která by stavbu v prioritním čase zhodnotila ze všech hledisek (včetně ochrany životního prostředí).
|
