18 . 5 . 2 0 2 2

Jaký je současný stav? Ukrajina podala dne 28. února 2022 žádost o členství v Evropské unii. Tuto žádost již podpořil Evropský parlament, a v dubnu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během své návštěvy Kyjeva předala ukrajinskému prezidentovi Zelenskému dotazník, který Ukrajina již vyplnila a v rekordním čase odevzdala zpět Evropské komisi. Ta na základě tohoto dotazníku sepíše své stanovisko, které předá Evropské radě.

V čem spočívá kandidátský status? Jako kandidátská země by Ukrajina zahájila jednání o sladění svých zákonů s právním rámcem Evropské unie. Kyjev by musel dosáhnout velice přísných standardů v oblasti demokratického vládnutí, právního státu nebo boje proti korupci. Získání kandidátského statusu by tedy znamenalo pouhý začátek dlouhého a náročného procesu, než by Ukrajina mohla být přijata za členský stát Evropské unie.

Co se bude dít nyní? Ukrajina doufá, že na evropské úrovni by mohlo o udělení kandidátského statusu rozhodnuto v červnu tohoto roku, během nadcházejícího summitu Evropské rady. Během něj by ovšem muselo hlasovat pro všech 27 členských států. Ukrajinští představitelé nyní intenzivně pracují na tom, aby své protějšky přesvědčili.

Co by kandidátský status Ukrajiny znamenal pro Evropu? Podle předsedkyně Evropské komise von der Leyen by byl kandidátský status pro Ukrajinu úzce spjat s poválečnou obnovou Ukrajiny. Důležitost tohoto kroku je však nejen ekonomická, ale také bezpečnostní a symbolická. Odmítnutí kandidátského statusu pro Ukrajinu by bylo obrovskou ránou pro morálku ukrajinských občanů, kteří nasazují vlastní životy v boji proti ruské agresi, a brání tak nejen svou, ale také celoevropskou bezpečnost a suverenitu. Hrozí také, že podobně jako v případě odmítnutí vstupu do NATO by mohla výrazně klesnout ukrajinská podpora vstupu do EU.

Jak může pomoci Česká republika? Přestože čeští představitelé, spolu s řadou svých protějšků ze střední a východní Evropy, jednoznačně cestu Ukrajiny do EU podporují, není tomu tak všude. Pochybnosti vyjádřilo například Německo, Nizozemsko, Rakousko nebo Francie. Česká republika by se měla v následujících týdnech aktivně připojit k ukrajinské snaze vyjednávat se svými partnery v Evropské unii a využít svých politických a diplomatických nástrojů pro podporu udělení kandidátského statusu pro Ukrajinu.

Více kontextu:

• Více informací o tom, jak mohou nové státy přistoupit k EU, co vše obnáší kandidátský status či jaká jsou kritéria pro členství, se dočtete například zde.
• Sociologická data ukazující podporu Ukrajinců a Ukrajinek pro členství v EU a NATO shrnuje Reuters.

• Vodafone a T-Mobile budou v 5G sítích dál využívat technologie od čínské společnosti Huawei, a to i přes bezpečnostní varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ten ale v současnosti připravuje zákon, který by mohl Huawei a další rizikové dodavatele v tuzemských mobilních sítích omezit nebo úplně zakázat.
  

• Nový maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky vlastní 50% podíl v dceřiné firmě ruského Transmasholdingu, a to v Transmashholding Hungary, v němž zbylý podíl vlastní Rusko. Další dceřiná společnost Transmashholdingu, Metrowagonmash, pak vyrábí součástky např. pro raketový systém Buk-M2, který už více než dva měsíce zabíjí Ukrajince. Bobrovniczky zároveň z 80 % vlastní společnost HSC Aerojet (zbylých 20 % vlastní česká společnost Omnipol), která loni koupila výrobce lehkých bojových a tréninkových letadel Aero Vodochody.
  

Témata české dezinformační scény z minulého týdne:

• Na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 10. května jednání o strategických prioritách vlády pro zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi, na kterém vystoupil i lídr SPD Tomio Okamura.

• Schůze musela být nakonec přerušena, Okamura totiž ve svém projevu napadl uprchlíky z Ukrajiny slovy, že po příchodu dětí z Ukrajiny nebude ve školkách místo pro české děti a že se zhorší úroveň vzdělávání. Opakoval tak narativy proruských dezinformátorů.

• Okamurův projev reflektovala i ukrajinská média. Zprávy o xenofobních výrocích publikovala Ukrajinská pravda a další online média jako jsou Evropská pravda a Zakarpatské noviny.

• Tato zpráva nicméně nebyla natolik široce rozšířená a neměla vliv na obraz České republiky na Ukrajině. Okamurův výrok byl interpretován jako názor jednoho politika, nikoli Sněmovny jako celku.
  
• Stále se však jedná o nebezpečný signál, jelikož taková rétorika podněcuje etnickou nenávist v zemi a slouží tak cílům Kremlu, který se snaží destabilizovat země Evropské unie.
  

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Reportéři Jana Magdoňová a Tomáš Pika v obnoveném projektu Ověřovna pro Český rozhlas vyvracejí nečastější dezinformace na sociálních sítích. Více informací o projektu naleznete v rozhovoru pro iROZHLAS zde.
  

• Podle nejnovějšího průzkumu ústavu STEM, který mají k dispozici Hospodářské noviny, téměř tři čtvrtiny Čechů podporují blokaci dezinformačních webů. Nejvíce se falešných zpráv obávají voliči koalice Pirátů a STAN, voliči Trikolóry a Volného bloku nejméně. 

• Opatření proti dezinformačním webům ztrácejí na účinnosti. Řada webů se totiž přestěhovala na nové domény a jejich návštěvnost se postupně vrací na čísla před začátkem ruské invaze. Jako nejúčinnější opatření se ukázalo přímé blokování dezinformačních stránek ze strany poskytovatelů internetových služeb na žádost Vojenského zpravodajství. Více se dočtete v článku Josefa Šlerky na serveru Investigace.cz zde.

  
  

• Cichanouská je od běloruských prezidentských voleb v roce 2020 v exilu. Ačkoli Cichanouská získala v prvním kole většinu hlasů, běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se kvůli rozsáhlým volebním podvodům prohlásil za vítěze.
  
• Kromě premiéra Petra Fialy (na snímku výše) se s Cichanouskovou setkali prezident Miloš Zeman, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předseda Senátu Tomáš Vystrčil, ministr zahraničí Jan Lipavský, ministr vnitra Vít Rakušan, ministr kultury Martin Baxa, ministr školství Petr Gazdík, pražský primátor Zdeněk Hřib a další.
  
• Cichanouské se v České republice dostalo podpory, a to nikoliv pouze symbolické. Ministr zahraničí Lipavský se například dohodl na účasti běloruských demokratických sil na řadě akcí během českého předsednictví Evropské unie.
  

• Drulák vystoupil v pořadu 9. května a debatoval s bývalými ministry zahraničí Cyrilem Svobodou a Lubomírem Zaorálkem a bývalým velvyslancem v USA Michaelem Žantovským.

• Není to poprvé, co Drulák pronesl výrok, na který lze nahlížet jako na proruský. Již dříve například zpochybňoval zapojení agentů GRU v kauze Vrbětice: „Z toho, co je nám předkládáno o dvojici ruských agentů, člověk získá dojem, že to jsou jakýsi Pat a Mat, kteří chodí po Evropě a nikde nic nedokážou zařídit. Připadá mi, že autoři toho oficiálního narativu už to tentokrát trochu přehnali.”

• Drulákův výrok je v souladu s ruskou propagandou a je také v rozporu s postojem mezinárodního společenství. Odpovědnost za invazi do Ukrajiny, suverénního státu, nese pouze agresor.
  

OTEVŘENÉ POZICE

• Koordinátor/Koordinátorka finančních procesů
• Analytik/Analytička
• Stážista/Stážistka projektového týmu
  
• Stážista/Stážistka analytického týmu
  
• Stážista/Stážistka v provozní a projektové sekci
  

CZK:   Transparentní účet

ČÚ:     2300405420/2010

VS:     2022

Odhlásit odběr