10. 5. 2023

Roger Waters svými výroky ohledně ruské agrese proti Ukrajině vědomě podporuje Ruskou federaci a snaží se tak ospravedlnit neospravedlnitelné. Svojí kritikou a zpochybňováním dodávek západních zbraní pro bránící se Ukrajinu a výzvami k „míru“ se stal de facto součástí ruských hybridních operací v zahraničí. Waters mimo jiné vystoupil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a to na přímé pozvání Ruské federace, která nyní v RB OSN předsedá. 

Zpěvák také v nedávných rozhovorech pro německá média označil ruského prezidenta Putina za člověka, který „rozvážně vládne [a] přijímá rozhodnutí na základě konsensu“. Dále obvinil Západ z toho, že to on zodpovídá za válku v Ukrajině.

Pravděpodobně z těch důvodů mu byl ze strany organizátorů zrušen nedávný dubnový koncert v polském Krakově. Zpěvák pokračuje ve svém turné právě v Česku. Čeští organizátoři by proto měli postupovat podobně jako jejich polští kolegové.

• Šéf hlavní tchajwanské zpravodajské služby NSB v prohlášení označil rok 2027 za klíčový pro čínské vojenské plány k možné invazi na Tchaj-wan. Zároveň varoval před tendencí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga obklopovat se pouze lidmi s velmi podobnými názory, což dle něj bude stále více navyšovat riziko vojenského konfliktu.
  
• Společná investigace dánských, švédských, norských a finských veřejnoprávních médií odhalila, že kolem plynovodu Nord Stream se před jeho loňskou explozí v září pohybovaly tři ruské lodě. Minimálně jedna z lodí, známá pod jménem Sibiryakov, měla být schopná provádět podvodní průzkum. Druhým plavidlem měl být ruský remorkér SB-123. Třetí plavidlo se pak nepodařilo identifikovat podle jména. Už minulý týden navíc Dánsko potvrdilo, že posádka její hlídkové lodi čtyři dny před explozí zaregistrovala nedaleko plynovodu ruskou loď SS-750, která nesla ruskou ponorku, jež je schopná provádět podmořské operace. Dánsko navíc potvrdilo, že disponuje 26 fotkami, které přítomnost ruské lodi nedaleko Nord Streamu pár dní před explozí dokazují.
  
  
• V předvečer proběhlé návštěvy papeže Františka v Budapešti, tedy 28. dubna, udělila maďarská prezidentka Katalin Nováková milost několika odsouzeným zločincům jako údajné gesto vstřícnosti. Někteří vybraní zločinci jsou nicméně spjatí s kauzou Hunnia, která představuje jeden z nejznámějších kriminálních procesů v nedávné historii Maďarska. Mezi nejvýraznější propuštěnou osobnost z této kauzy patří György Budaházy, který byl loni znovu odsouzen na 17 let za teroristickou činnost ultranacionalistického charakteru. Budaházy původně stanul před soudem už v roce 2009 a byl spolu se svými stoupenci shledán vinným ze systematického a organizovaného politického násilí proti členům tehdejší socialistické vlády a maďarským židovským a LGBT komunitám. Mezi tyto činy patřily i plánované bombové útoky a střelba.
  

Témata české dezinformační scény z minulého týdne

• V uplynulém období figurovalo na české dezinformační scéně jako hlavní téma uzavření Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) nebo tzv. obranné smlouvy.
  
• Text smlouvy byl dezinterpretován nebo byla šířena nepravdivá a zavádějící tvrzení, která nemají oporu v samotném textu. Ministerstvo obrany na svých stránkách zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž význam a dopady obranné dohody uvádí na pravou míru.
  
•  Obranná smlouva byla například dávána do kontextu s omezením pohybu během pandemie covidu-19, podle dezinformátorů má totiž vláda v plánu armádu USA použít k represím a k omezení pohybu v případě prohraných voleb do Poslanecké sněmovny (např. Parlamentní listy, Nezávislá média).
• Na dezinformačních webech se objevila nepravdivá tvrzení, že Česká republika údajně přenechá Američanům část svého území za účelem zřízení amerických vojenských základen nebo že američtí vojáci budou v České republice beztrestní (např. Infokurýr, Aeronet).
  
• Šířen byl dále narativ, že smlouva má pro ČR znamenat ztrátu suverenity a z Česka učinit vazala USA (např. Parlamentní listy, Nezávislá média) nebo manipulativní tvrzení, že smlouva je důkazem, že vláda údajně upřednostňuje USA před zájmy vlastních občanů (např. Parlamentní listy).
  

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Server Investigace zveřejnil článek Kristiny Vejnbender o tom, jak je Ruské středisko vědy a kultury v Praze využíváno k šíření prokremelské propagandy v České republice.
  
• Projekt Ověřovna na serveru iRozhlas zveřejnil článek vyvracející dezinformaci, že vláda údajně plánuje zrušit oslavy Dne vítězství.
  

• Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský navštívil ve dnech 1. až 4. května 2023 Spojené státy americké, kde se ve Washingtonu setkal se svým protějškem Anthony Blinkenem. Hlavními tématy byla podpora Ukrajiny a prohlubování vzájemných vztahů.

• Společně potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny v humanitární i vojenské oblasti, jakož i v poválečné obnově Ukrajiny. Podle Lipavského je nutné Rusko izolovat na mezinárodní scéně a vyvinout úsilí k omezení škodlivých aktivit Ruska ve třetích zemích.
  
• Po setkání ministr uvedl: „Tony Blinken nám několikrát poděkoval za pomoc, kterou Ukrajině poskytujeme. Jsme za jedno v tom, že je potřeba co nejrychleji utnout ruské imperiální choutky a zajistit, že územní celistvost a suverenita budou obnoveny.“
  

• Zpravodajské internetové portály Novinky a iDnes přenášely živý záznam z vojenské přehlídky u příležitosti Dne vítězství, která se konala 9. května 2022 na Rudém náměstí v Moskvě.
  
• Oba portály neuvedly ve videu žádný komentář, který by k záběrům z vojenské přehlídky poskytl kontext. iDnes zveřejnil záběry bez jakéhokoliv doprovodného uvádějícího článku. Portály tak napomohly šíření ruské propagandy v českém mediálním prostoru. Rusko totiž využívá dědictví druhé světové války ke své propagandě, například k ospravedlnění ruské invaze do Ukrajiny.
  

Dočasně pověřený premiér Eduard Heger definitivně končí a přichází vláda úředníků v čele s Ódorem, viceguvernérem Národní banky Slovenska. Hegerovi, který od 16. prosince vládl jen z pověření prezidentky, se postupně rozpadla celá vláda.

Předseda nově založené strany Demokraté měl kromě pozice premiéra na starosti i posty ministra financí a ministra zdravotnictví. Resort financí převzal po Matovičovi, který je známý svými populistickými návrhy a konflikty s koaličními partnery. Resort zdravotnictví zase po Lengvarském, který odstoupil kvůli zpoždění projektů z Plánu obnovy.

Další rána přišla minulý týden, kdy kvůli kauze vyplácení dotace vlastní firmě odstoupil ministr zemědělství Vlčan. Heger se přesto snažil o dovládnutí až do předčasných voleb v září. Rozhodl se vystoupit v RTVS, kde se občanům omlouval za chaos v zemi a apeloval na prezidentku, aby nejmenovala vládu úředníků.

Vyjádření bývalého premiéra o tom, že „chce chránit Slovensko před chaosem“, neznělo v kontextu posledních událostí důvěryhodně. Vyhodnotil si to i ministr zahraničních věcí Kačer, který svým odstoupením a kritikou zasadil hřebík do rakve bývalé vlády.

Příští týden by měla prezidentka Čaputová oznámit celou sestavu vlády úředníků. Ti by se měli skládat z odborníků bez politických ambicí. Nemyslí si to ale předseda nejsilnější opoziční strany Fico, který v politické relaci šířil narativy o tom, že se prezidentka „řídí americkými pokyny“.

Podle informací, které včera zveřejnily portály Aktuality.sk a Postoj.sk, známe konkrétní nominace s vysokou mírou pravděpodobnosti již dnes. Na ministerstvo vnitra přijde Ivan Šimko, bývalý ministr vnitra a obrany z éry Mikuláše Dzurindy. Novým ministrem zahraničí má být Hegerův poradce pro zahraniční politiku, bývalý velvyslanec a diplomat Miroslav Wlachovský. Jaroslav Naď naznačil, že jeho nástupcem bude "člověk z mého nejbližšího týmu a člověk, kterého jsem si přivedl na ministerstvo obrany". Státní tajemník Majer následně pro Aktuality.sk popřel, že by se stal novým ministrem obrany právě on. Nadě tak s největší pravděpodobností nahradí současný generální ředitel sekce obranné politiky Martin Sklenár.

Bez každodenní twitterové aktualizace, že „radiační situace na Ukrajině zůstává normální“, si dnes mnozí nedokážou představit své ráno. Stejně tak to má i autorka těchto aktualizací, jaderná inženýrka a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která přijala pozvání do nejnovější epizody European Values Perspectives. Dokáže Záporožská jaderná elektrárna odolat dalšímu útoku? Co by způsobil dopad ruského granátu do černobylské oblasti? Jak se projevuje akutní nemoc z ozáření a jak se dá léčit? A kolik hodin denně Dana Drábová spí? Poslechněte si odpovědi v nové epizodě European Values Perspectives!

Odhlásit odběr