Česká vláda by měla proaktivně podpořit polsko-americké obranné iniciativy

• V Polsku je již nyní 4,5 tisíce amerických vojáků. Podpis deklarace prezidentů Trumpa a Dudy v minulém týdnu znamená, že se tento počet ještě zvýší. Dojde k početnímu i kvalitativnímu posílení americké vojenské přítomnosti u našeho severního souseda. Paralelně s tím dochází k masivnímu vyzbrojení polské armády s cílem enormního zvýšení její připravenosti. Týká se to logistiky, velících schopností, posílené spolupráce včetně speciálních sil, ale třeba i rozmístění nejmodernějších stíhacích letadel, jakými jsou F35.

• Česká vláda musí jednoznačně zaujmout stanovisko, že to, co dělají Poláci pro posílení své obranyschopnosti, má velký význam pro obranyschopnost celého našeho regionu, a tedy i pro nás. Přítomnost USA v Polsku je potřebná na odstrašení Ruska, které svými vojenskými schopnostmi, svou strategií a svými vojenskými cvičeními nepokrytě demonstruje hrozbu pro tzv. východní křídlo NATO, jehož jsme součástí.

• Nejlepším způsobem řešení obrany země jako Česká republika, je zajištění toho, že k útoku na ni vůbec nedojde. V této souvislosti má prvořadý význam politika „odstrašení“, která má potenciálního protivníka od útoku odradit. Právě proto musí ČR podpořit iniciativy Poláků na zvýšení obranných a odstrašujících schopností, a to jak v bilaterálním, česko-polském, tak v multilaterálním, tedy aliančním kontextu.

• Polsko vynakládá na tyto iniciativy nejen nemalé diplomatické úsilí, ale připravuje se i na velké finanční investice s tím spojené. Doporučujeme vládě ČR, aby s naším severním sousedem vedla intenzivní jednání s cílem identifikace možností účinného příspěvku ČR. Český příspěvek by se měl týkat jak vojenských aspektů, například urychlené implementace plánované afilace jednotek 7. mechanizované brigády do mnohonárodnostní divize s velitelstvím v polském Elblagu, tak aspektů finančních. Očekávají se investice především do nutných infrastrukturních projektů spojených s přítomností a pohybem amerických vojsk. Obojí je v českém zájmu a vláda by měla začít proaktivně jednat.

Propaganda Islámského státu věnovala významnou pozornost úloze žen, a to jak při budování patriarchální společnosti, tak i v roli bojovnic „mudžáhidat“ po vzoru žen, které bojovaly po boku proroka Mohameda. Nejnovější výzkumná zpráva Evropského protiteroristického centra při Europolu předpokládá, že i do budoucna budou ženy v muslimských komunitách na Západě terčem islamistických náborových snah.

Islamistické extremistické narativy nemusejí explicitně vyzývat k násilí, a přesto vytvářejí základ pro radikalizaci směrem k džihádistickému terorismu. Zvláště mírumilovně se tváří aktivity Muslimského bratrstva v Evropě, jehož nebezpečnou extremistickou ideologii aktuálně prošetřují ve Velké Británii, v Rakousku a Švédsku.

Ředitel výzkumu americké Nadace pro obranu demokracie, stejně jako americká či britská zpravodajská služba, nemá pochybnosti o přímé odpovědnosti Íránu za ataky na ropné tankery v Ománském zálivu. Upozorňuje i na aktivity jemenského kmene Hútiů, který je politicky i finančně podporovaný Íránem, a podniká ozbrojené akce v regionu. Americké administrativě je doporučováno stupňování tlaku na režim, a to především cestou dalších ekonomických sankcí. Možnost vojenského řešení by však měla zůstat v pozadí.

Předseda zahraničního výboru Bundestagu Norbert Rötgen doporučuje intenzifikaci spolupráce Německa, Francie, Velké Británie a Polska v oblasti zahraniční a bezpečnostní a obranné politiky.

Kanály spojené s Ruskem před volbami do Evropského parlamentu systematicky používaly sociální sítě za účelem potlačení volební účasti a ovlivnění preferencí voličů. Více informací se dočtete v nové zprávě Evropská komise o implementaci Akčního plánu proti dezinformacím.

Kreml změnil taktiku. Kromě šíření dezinformací svými oficiálními kanály se čím dál více spoléhá na lokální zdroje informací, které využívá jako prostředníky. Podle Jakuba Kalenského, který situaci popsal ve svém textu pro Deník N, je tak pro Kreml jednodušší zakrýt vlastní stopy v dezinformačních kampaních.

Dezinformátoři útočí na Mikuláše Mináře a jeho chvilky

V uplynulém týdnu na alternativní a dezinformační scéně naprosto dominovalo téma již několik týdnů se konajících demonstrací proti premiéru Andreji Babišovi a jeho kandidátce na ministryni spravedlnost Marii Benešové. Protesty jsou organizovány hnutím Milion chvilek pro demokracii, které založil Mikuláš Minář. Mnoho článků se pozastavovalo nad tím, že tak mohutné demonstrace musí být přece mnohem dražší, než vykazuje transparentní účet, a proto jsou logicky placeny maďarským filantropem Georgem Sorosem. Jiné zase naopak napadaly počty demonstrantů s tím, že jich na demonstraci bylo mnohem méně, než deklarují veřejnoprávní média a opozice. Z toho vyplývá, že alternativní scéna je ve svém názoru na to, co všechno je s protesty špatně, velice nejednotná (na jednu stranu mohutné protesty, na druhou zase umělé snižování počtu demonstrantů, aby protesty nepůsobily mohutně).

Poměrně výrazně se proto tvůrci webů zaměřili na hlavního organizátora Mikuláše Mináře. Třicet sledovaných webů vydalo od 10. 6. 2019 do 16. 6. 2019 na 60 článků, které obsahovaly jeho jméno. Přímo k jeho osobě se vyjádřilo několik veřejných postav, mezi nimi například herec Ivan Vyskočil, kterému vyšel skutečně velmi dlouhý “komentář” na serveru Parlamentní listy, který následně převzaly další weby jako pravdive.eu nebo Nová republika. Veřejné prohlášení o Minářovi měl také Miloš Zeman, který mu doporučil, aby nejprve dostudoval a pak si našel nějaké normální zaměstnání, protože pořádáním demonstrací se přeci neuživí.

Z 60 článků jich pouze 9 bylo neutrálních a 8 ambivalentních, z čehož vyplývá, že přes 70 % článků o Mikuláši Minářovi, které vyšly na sledovaných dezinformačních a alternativních webech, bylo negativně zabarvených. Rozložení sentimentu mezi články ukazuje následující graf.

Konec mandlovice! Další diktát z Bruselu?

Velkou vlnu emocí vyvolalo rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která s odvoláním na nařízení EU zakázala hustopečské firmě použít pro svůj mandlový likér název mandlovice, neboť se nejedná o pálenku, což by koncovka -ice v názvu značila. Nejen dezinformační servery, ale i mainstreamová média začala v této souvislost bít na poplach před údajnými diktátorskými praktikami bruselských úředníků, kteří si takovéto věci vymýšlí. Ve skutečnosti ale se zpřísněným označováním nepřišli evropští byrokraté, ale Slovensko, přičemž ho uvítaly i ostatní slovanské členské státy včetně České republiky.

Poslanec za SPD se rovněž rozhodl zaútočit na Evropskou unii kvůli případu mandlovice, dokonce si k tomu vytvořil vlastní koláž.