13. 7 . 2 0 2 2

Kdo už s výcvikem ukrajinské armády například pomáhá? Končící britský premiér Boris Johnson už v půlce června během své druhé návštěvy Kyjeva od začátku ruské invaze do Ukrajiny přislíbil, že britská armáda v následujících měsících vycvičí až 10 000 ukrajinských vojáků bez předchozích vojenských zkušeností. První ukrajinské jednotky dorazily do britských výcvikových středisek už minulý týden.  Kromě Velké Británie už ukrajinským jednotkám dříve během války poskytovalo a poskytuje výcvik v menším měřítku např. Polsko, Litva, Francie, Německo, Kanada nebo Spojené státy, a to často k používání darované západní vojenské techniky. K výcviku dochází i mimo území Ukrajiny.

Co by ČR měla Ukrajině nabídnout? Česká republika by měla reagovat na konkrétní potřeby ukrajinské strany a nabídnout ukrajinské armádě adekvátní výcvikové programy, jak sám už před pár týdny navrhnul premiér Petr Fiala. S výcvikem armády má ČR zkušenosti už například z mise EU v Mali. Stejně tak by měla Česká republika ukrajinské straně nabídnout ještě více kapacity na opravu poškozené vojenské techniky.

• Čína začala vyvíjet nátlak na Velkou Británii kvůli setkání tchajwanského ministra bez portfeje Johna Denga s britskými protějšky ohledně vzájemného obchodu a zájmu Tchajwanu přistoupit ke Komplexní a progresivní dohodě o transpacifickém partnerství (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership – CPTPP). Británie svou přihlášku o přístupu k této obchodní dohodě podala na počátku roku 2021, Tchaj-wan, stejně jako Čína (která proti případnému vstupu Tchaj-wanu výrazně protestuje), podal přihlášku až v září 2021.

• Švýcarsko zůstává jednou z mála evropských zemí, které (kvůli své dlouhodobé neutralitě) stále nevyhostilo žádné ruské diplomaty, čehož Rusko obratně využívá. Od únorového zahájení invaze tak do Švýcarska přemístilo několik po invazi vyhoštěných diplomatů, respektive zpravodajců s diplomatickým krytím z dalších evropských zemí. Ve Švýcarsku tak aktuálně působí až 220 ruských diplomatů, z nichž podle reportu švýcarských novin Neue Zürcher Zeitung až třetinu (přes 70 lidí) tvoří důstojníci zpravodajských služeb. I přes narůstající počet ruských zpravodajských operací však Švýcarsko zatím neučinilo jediný krok, aby ruské operativce a jejich špionážní sítě zastavilo. Ruská špionáž navíc těží z faktu, že ve Švýcarsku sídlí více než 250 mezinárodních organizací a zároveň se zde koná řada diplomatických jednání.

Témata české dezinformační scény z minulého týdne:

• Válka v Ukrajině byla dezinformátory popisována jako údajná porážka Západu. Česká dezinformační scéna totiž šířilanepravdivé informace, které vycházely z oficiální ruské propagandy nebo ze zdrojů ze samozvaných lidových republik o tom, že ukrajinská armáda prý stojí na pokraji totálního kolapsu. Tato údajná situace ukrajinské armády má symbolizovat onu porážku Západu.
  

• Dezinformátoři se rovněž zaměřili na zahraniční dobrovolníky bojující na straně Ukrajiny proti Rusku. Podle dezinformátorů se jedná o „žoldáky”, přičemž na sledovaných webech byly šířeny dezinformace o tom, že Západ do Ukrajiny rekrutuje i teroristy, například z Islámského státu.
  

• Na sledovaných webech se také šířila nepodložená tvrzení, že Ukrajina přeprodává těžkou vojenskou techniku na černém trhu. Dočteme se tak například ne serverech Pravý prostor nebo Necenzurovaná pravda.
  

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Centru proti terorismu a hybridním hrozbám byla zúžena agenda, 1. července bylo přejmenováno na Centrum pro hybridní hrozby a nově se bude věnovat pouze problematice hybridních hrozeb ve vnitřní bezpečnosti. Centrum tak uvedlo v tiskové zprávě a informovalo na svém twitterovém účtu.
  
• Spolek NELEŽ, jehož cílem je omezit šíření dezinformací, rozšířil svůj seznam dezinformačních webů o Regionální novinky. Jedná se o skupinu stránek jako například Ústecké novinky, které se tváří jako regionální zpravodajství. Ve skutečnosti se na nich obsah překrývá se známým dezinformačním serverem První zprávy. První zprávy i Regionální novinky jsou uvedeny jako dezinformační weby i v naší Výroční zprávě o stavu české dezinformační scény pro rok 2021. Více informací v článku zde.
  
• Evropský parlament přijal nový soubor pravidel EU v digitální oblasti v podobě aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích. Konkrétně akt o digitálních službách například stanoví nová opatření pro boj proti nezákonnému obsahu online a povinnost platforem na něj reagovat. Více informací zde.
  

• Dar byl věnován Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), v jehož čele stojí Filippo Grandi, a pomůže lidem, kteří byli nuceni kvůli ruské invazi opustit své domovy, aniž by překročili hranice Ukrajiny. V Ukrajině je zhruba 7,7 milionu vnitřně vysídlených osob.

• Pomoc půjde přímo na aktivity UNHCR, které pomáhají poskytovat přístřeší Ukrajincům postiženým válkou. Ministr vnitra k pomoci uvedl: „Většina těchto lidí pochází z míst intenzivních bojů a jejich domovy prakticky neexistují, takže jsou vděční za jakoukoliv pomoc”.

• Finanční prostředky věnované UNHCR pochází z balíčku humanitární pomoci pro Ukrajinu, který vláda České republiky schválila 25. února 2022. Pocházejí rovněž z rozpočtu Ministerstva vnitra.

• V neděli 10. července se skupina aktivistů, kteří nesouhlasili s vyvěšením ukrajinské vlajky na štítu sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí, rozhodla na protest odstranit vlajku ze sochy s pomocí žebříku.
  
• Jednalo se již o druhý případ, kdy byla vlajka ze sochy tímto způsobem odstraněna, poprvé se tak stalo 11. června. K obdobnému případu došlo i 7. dubna, kdy byla ukrajinská vlajka na soše Jošta z části přelepena tou českou.
  

• O obléknutí štítu Jošta Moravského do ukrajinských barev rozhodl brněnský magistrát, který tak symbolicky vyjádřil podporu Ukrajině ve válce s Ruskem.

• Přestože odstranění sochy již řeší policie jako přestupek, magistrát se prozatím rozhodl protestujícím ustoupit a ukrajinskou vlajku na štít znovu nevyvěsit. Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek totiž uvedl, že „v současné době o dalším vyvěšení ukrajinské vlajky na sochu Jošta neuvažujeme. Příští týden ale o tom bude ještě jednat vedení města.“

Slyšeli jste už druhý díl European Values Podcast, ve kterém analytik David Stulík hovoří s Marií Kovač, expertkou ukrajinské vlády pro evropskou integraci a analytičkou Information Defense Hub? Tématem rozhovoru byla mj. možnost získání unijního kandidátského statusu, evropská solidarita a jednota nebo důležité reformy, které by měla Ukrajina přijmout.

OTEVŘENÉ POZICE

• Provozní manažer/manažerka
• Asistent/Asistentka finančního oddělení
• Stážista/Stážistka v provozní a projektové sekci
  
• Vedoucí programu Red Watch
  
• Projektová koordinátorka/Projektový koordinátor
  
• External Associate of Information Defense Hub
  
• Junior Project Associate of Information Defense Hub (Ukrainian language)
  
• Vedoucí Centra informačního odboje (IDH – Information Defense Hub)
  

CZK:   Transparentní účet

ČÚ:     2300405420/2010

VS:     2022

Odhlásit odběr