|
Jaký je kontext? Maďarsko již v roce 2021 přijalo zákon, který měl zpřísnit opatření související s ochranou nezletilých před sexuálně motivovanými trestnými činy. Ačkoliv se původní účel zákona zdál být legitimní, před přijetím bylo do textu vloženo ustanovení jednoznačně zaměřené proti LGBTIQ+ komunitě stanovující zákaz přístupu nezletilých k obsahu, který „propaguje nebo zobrazuje odchylku od vlastní identity odpovídající biologickému pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu“. Tento obsah se za výše popsaných podmínek nezletilým zapovídá na poli veřejného vzdělávání (v učebnicích) anebo například médií (pohádky). Do maďarského právního systému se tak pod rouškou ochrany zájmů dítěte přikradlo diskriminační opatření nápadně podobné zákonu, který byl přijat účelově proti stejné komunitě v Rusku.
Proč je téma nyní aktuální? Kontroverzní zákon záhy napadla Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou zákon označilaza „ostudu“, která jde „proti všem základním hodnotám Evropské unie“. Komise se nadále nechala slyšet, že v podstatě zákona spatřuje porušení vícero individuálních práv, jež chrání Listina základních práv EU, včetně práva na důstojnost a svobodu projevu, soukromí nebo nediskriminaci.
I přes výraznou kritiku zákona maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga nedávno slíbila, že se za zákon v řízení o údajném porušení unijních povinností Maďarskem postaví a bude jej před Soudním dvorem EU bránit. V reakci na tento vývoj vyzvala řada lidskoprávních organizací členské státy EU, aby se k žalobě připojily a podaly písemné připomínky odsuzující Maďarskem bráněný předpis. Ostře sledovaný proces by se podle nich mohl stát největším řízením o porušení lidských práv, jaké kdy bylo u Soudního dvora Evropské unie zahájeno. Některé státy již vyjádřily záměr Komise podpořit.
Proč je téma důležité pro ČR? Porušení základních práv, která se ČR zavázala dodržovat na ústavní úrovni, by nás nemělo nechat chladnými za žádných okolností. Dvojnásob to platí v situaci, kdy se tak děje v podstatě „za rohem“ a Maďarsko, člen EU, do svých předpisů promítá ruské zákonodárství, léta sloužící jako podklad k alarmující perzekuci tamní LGBTIQ+ komunity. Nebezpečí plynoucí z přebírání této praxe prostřednictvím šablon zavrhovaných autoritářů je zcela očividné. Tyto nehumánní postupy pošlapávají základy vyspělých demokracií a Česká republika by měla usilovat o to, aby se v Evropě nestaly alternativou.
Ačkoliv jsme upozornili, že zákonodárství zaměřené proti LGBTIQ+ komunitě v Maďarsku nereflektuje náladyv maďarské společnosti (která zásadní problémy vidí zcela jinde než ve vládou démonizované „gender propagandě“), formální normy mohou mít na veřejnost významné radikalizační účinky. V časech, kdy bohužel pozorujeme rostoucí projevy nenávisti vůči LGBTIQ+ komunitě, by tak tato „inspirace“ mohla mít fatální následky.
Přesto jsou podobná opatření na stole též v Rumunsku. Totožný narativ se dá navíc očekávat od Orbánova sympatizanta na Slovensku Roberta Fica, jehož strana SMER se ve volbách bude snažit chopit moci právě využitím strachu a nenávisti ve společnosti. Takových populistů, kteří čekají na příklad vhodný k následování, je přitom i v dalších státech dostatek. Maďarská vláda tak opět může přispět k destabilizaci regionu v době, kdy by Evropa naopak měla držet nejvíce pospolu. Je naší povinností i nejlepším zájmem tomuto scénáři zabránit a vyslat signál Fideszu i ostatním, jež by chtěli jít v Ruskem vyšlapaných stopách, že státy Unie a její vlády lhostejné nejsou a tudy cesta vést jednoduše nemůže.
Jak by měla vláda postupovat? Česká republika by měla především vyjádřit podporu ochraně fundamentálních hodnot, jako je svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování́ lidských práv, včetně̌ práv osob patřících k menšinám, jež tvoří pilíře naší společnosti. Česko by také mělo svými postoji připomínat, že zákony diskriminující zranitelné menšiny nemají v Evropě 21. století žádné místo. Česká republika by tedy v daném řízení měla využít svého práva podat písemné připomínky k Soudnímu dvoru do 27. 3. 2023 a zdůraznit přitom nepřijatelnost maďarského zákona. Vyjádření by mělo volat po nulové toleranci nespravedlivé diskriminace LGBTIQ+ komunity ve světě, v Unii pak obzvláště. Totožný postup by měl být ostatně vlastní každému státu, jenž ctí evropské hodnoty.
|
