Na pozadí 75. výročí konce druhé světové války se ústředním tématem českých dezinformátorů stalo přepisování historie
Minulý týden se česká dezinformační scéna významně věnovala českým dezinformačním kauzám v souvislosti s oslavami Dne osvobození. Pokračovala nekritická podpora ruských narativů týkajících se pomníku maršála Koněva a ruského muže pod diplomatickým krytím, který přicestoval do Prahy s ricinem v kufříku, nově se připojila jednostranná nenávist vůči Ruské osvobozenecké armádě (ROA) neboli tzv. vlasovcům a snaha přesvědčit občany České republiky, že jim všichni lžou a ruský výklad dějin je ten jediný správný.
Jiří Kobza z SPD pojal za nutné napsat obsáhlý článek o tom, že především Praha by měla být Rudé armádě neskonale vděčná, neboť skutečnost, že Rudá armáda dorazila do Prahy již prakticky osvobozené, zde nehraje roli; nejdůležitější totiž bylo to, že nacistická vojska věděla, že Rudá armáda se blíží, a to stačilo. S troškou kontrafaktuální historie se dají dělat zázraky podobné tomuto: „Nyní si tedy zkusme představit, co by se asi v Praze a s jejími obyvateli dělo, nebýt zde reálná vize přijíždějící Rudé armády…“. Nutno podotknout, že Jiří Kobza na svůj článek může být právem pyšný, po jeho originálním vydání na webu Protiproud jej sice s minimální námahou, ale zato stoprocentní shodou publikovala také Nová republika, Pravdive.eu, Infokurýr, Vlastenecké noviny a Euportál.
V souvislosti s přepisováním historie se dezinformační weby často vracely k tragické události, která se stala v malé obci Zákřov na Olomoucku v předvečer konce druhé světové války, kdy zde bylo mučeno a zavražděno devatenáct mužů. Autoři článků na webech Czech free press, První zprávy nebo afra.cz obviňují z tohoto činu právě vlasovce a akcentují tuto konkrétní událost ve snaze poukázat na přepisování historie. Problém je akorát v tom, že při své snaze poukázat na přepisování historie přepisují historii. Faktem je, že masakr v Zákřově měl na svědomí ruský kozácký 547. prapor ve službách wehrmachtu, který součástí ROA nebyl. Paměť národa doslova píše: „Cílem vojáků z 547. praporu s krycím názvem Feuermittel bylo potírání partyzánů a jejich pomocníků. K Němcům se přidali pod příslibem speciálních privilegií a z nenávisti k sovětskému Rusku.“ Na tuto událost z téhož důvodu poukázal i Vojtěch Filip v rozhovoru pro MF Dnes, který posléze interpretoval Sputnik.
Válka o válečné památníky pokračuje
Kromě upozorňování na přepisování dějin obecně pokračují dezinformační weby v útocích na pražské starosty Ondřeje Koláře (TOP 09) a Pavla Novotného (ODS), kteří ve svých městských částech odstraňují či budují pomníky způsobem, jenž se dezinformátorům nepozdává. Pohled dezinformátorů se přitom zcela shoduje s pohledem Ruské federace. Zatímco v posledních týdnech byla pozornost upřena především na starostu Prahy 6 Koláře, který nechal odstranit kontroverzní sochu sovětského maršála Koněva, nyní se do hledáčku dezinformátorů dostal i Novotný. Ten totiž na začátku května ve svých Řeporyjích odhalil plánovaný pomník vlasovcům, proti kterému dezinformátoři protestují již od doby, co Novotný ohlásil záměr jej postavit. Ostře kritizováno bylo rovněž Novotného vystoupení v Aréně Jaromíra Soukupa.
Naopak pochvaly se na dezinformačních webech dostalo například Robertu Vašíčkovi z SPD, který během pátečního Dne vítězství vyrukoval s replikou pamětní desky připomínající vojska maršála Koněva, jež dříve visela na Staroměstské radnici. S ní poté vykonal tour po Praze, během které repliku vždy na chvíli postavil před Staroměstskou radnici, na místo odstraněné Koněvovy sochy v Bubenči či před řeporyjský pomník vlasovcům. Vašíček se díky tomu dostal i do ruských médií, kde byl mimo jiné chybně označen za starostu Prahy 11, přestože je v této městské části pouze opozičním zastupitelem. Funkce starosty je ale Vašíčkovi v ruských médiích připisována běžně. Pozitivně bylo referováno také o pietní akci sympatizantů ruského motorkářského klubu Noční vlci. Značný prostor byl stále věnován kauze s ruským agentem s ricinem, o jejíž pravdivosti je na sledovaných webech silně pochybováno.
|