31. 5. 2023

• Exilová tibetská vláda hledá způsob, jak udržet mezinárodní pozornost v tibetské otázce. Západ o ní totiž z řady důvodů ztrácí zájem, a tak například návštěva nejvyššího představitele tibetské exilové vlády, tzv. sikjonga Penpy Ccheringa, ve Velké Británii, Norsku, Dánsku a Německu na přelomu dubna a května nevzbudila téměř žádný ohlas ve velkých médiích. Tibetští (exiloví) představitelé se proto obávají, že Čína svými represivními opatřeními otázku nezávislosti Tibetu a jakékoliv snahy o jeho zajištění postupem času zahubí.

  Zatímco v mezinárodním prostoru zájem o problematiku upadá, Čína kvůli represivním opatřením postupně hubí jakékoliv naděje na vyřešení otázky ke spokojenosti Tibeťanů, s jejímiž exilovými představiteli se odmítá bavit, dokud nepřijmou čínský argument, že Tibet byl vždy údajně nedílnou součástí Číny. Mezitím se Číně daří Tibet počínšťovat, a to například vládní podporou čínské migrace do Tibetu nebo internátními školami „koloniálního stylu“, které vytrhnou tibetské děti z původního prostředí. Ztrácejí tak kontakt s vlastním jazykem, kulturou, tradičním stylem života a hodnotami. Řada mladých Tibeťanů se navíc přesouvá do čínských oblastí za prací.

  Kvůli čínské kontrole informačních toků pak Tibeťané mají čím dál méně možností, jak vyjádřit nespokojenost. Uchylují se tak například k sebeupálení, což v posledních 15 letech udělalo 157 Tibeťanů. Vzhledem k tvrdé perzekuci pozůstalých i celých komunit nicméně k tomuto tragickému kroku dochází už jen velmi zřídka. Obavy pak vzbuzuje i nejistá budoucnost bez stárnoucího 14. dalajlámy, který spojuje Tibeťany v Tibetu i exilu.

• Spojené Arabské emiráty se od zavedení západních sankcí na Rusko staly klíčovou destinací pro ruské zlato. . Podle ruských celních záznamů od začátku války importovaly až 75,7 tuny ruského zlata v hodnotě 4,3 miliardy dolarů (94,9 miliardy Kč). V roce 2021 šlo přitom o pouhé 1,3 tuny zlata. Dalšími největšími destinacemi pak byly Čína a Turecko, kam se v období od 24. února 2022 do 3. března 2023 dovezlo přibližně 20 tun ruského zlata. Spolu se Spojenými arabskými emiráty pak tyto tři země dle celních údajů v daném období představovaly 99,8 % ruského exportu zlata. Celkem pak mělo Rusko za dané období vyprodukovat zhruba 325 tun zlata. To, kde se pak ocitl zbytek vytěženého zlata, nicméně dokumenty neukazují.

• Americké pro-ukrajinské think-tanky využívají služeb britského expremiéra Borise Johnsona k lobbování za ukrajinské zájmy mezi americkými republikány, kteří často po vzoru exprezidenta Donalda Trumpa vyzývají k zastavení americké pomoci Ukrajině. Přinejmenším ambivalentní postoje vůči podpoře Ukrajiny má i druhá nejvýraznější tvář republikánské strany, guvernér Floridy a čerstvý uchazeč o prezidentský úřad Ron DeSantis. Americký think tank CEPA proto vyslal Johnsona do tradičně republikánského Texasu, aby přesvědčil tamní špičky strany, že podpora Ukrajiny se silně vyplácí a vysílá i silný signál vůči Číně, kterou republikáni vidí jako největší hrozbu. Za ukrajinské zájmy lobboval Johnson i ve Washingtonu, a ne poprvé. Například v lednu měl několik schůzek i s lidmi z administrativy prezidenta Joe Bidena, které se snažil přesvědčit o nutnosti darovat Ukrajině stíhací letouny F-16.
  

Témata české dezinformační scény z minulého týdne

• V uplynulém období jako hlavní téma znovu figurovala na české dezinformační scéně Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) nebo tzv. obranná smlouva, kterou ve Washingtonu podepsala se svým americkým protějškem Llyodem Austinem ministryně obrany Jana Černochová.
  
• V souvislosti s obrannou smlouvou byla šířena nepravdivá a zavádějící tvrzení. Ministerstvo obrany na svých stránkách zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž význam a dopady obranné dohody uvádí na pravou míru.
  
• Podle dezinformátorů má smlouva údajně umožnit Američanům budovat na českém území vojenské základny podle vlastních potřeb (např. První zprávy). Šířilo se také nepravdivé tvrzení, že smlouva údajně umožní Spojeným státům umístit v České republice jaderné zbraně (např. Aeronet).
• Podepsáním smlouvy měla být navíc podle dezinformátorů poškozena česká suverenita (např. První zprávy), smlouva byla například srovnávána se zvacím dopisem a ministryně Černochová označována za kolaborantku (např. Parlamentní listy). Smlouva navíc prý ohrožuje bezpečnost České republiky a má údajně útočný charakter (např. Parlamentní listy, První zprávy).
  
• Dezinformační weby sloužily také jako platformy, jejichž prostřednictvím se vyzývalo k účasti na demonstracích proti podpisu obranné smlouvy s USA, kterou organizovala Komunistická strana Československa (např. Asociace nezávislých médií, Parlamentní listy). 

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Společnost Twitter odmítla pokračovat v naplňování kodexu Evropské unie o dezinformacích. Ke kodexu se přihlásily velké firmy jako Meta, Google, Microsoft, Twitch a dokonce i Tik Tok. Více podrobností najdete v článku na serveru iRozhlas.
  
• Moldavsko vytvoří centrum pro boj proti ruským dezinformacím. Podle prezidentky Maii Sanduové se nové centrum informační obrany bude zabývat kremelskou propagandou, jejímž cílem je zasévat rozkoly ve společnosti a podkopávat důvěru ve stát. Více se dočtete na serveru Balkan Insight.
  

• Dne 29. května se pod záštitou předsedy bezpečnostního výboru Parlamentu ČR Pavla Žáčka uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu, jehož cílem bylo představit všechny důležité aspekty současné situace v oblasti vnitřní bezpečnosti.

• Ve druhém panelu konference s názvem „Informační bezpečnost státu” vystoupil mimo jiné ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, který upozornil na snahy Ruska podkopat česko-americkou obrannou smlouvu.
  
• „Dá se předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací, to i osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,” uvedl.
  
• Upozornil také na ruskou schopnost monitorovat telefonickou komunikaci vzhledem k dostatečným technickým prostředkům umístěným v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze.
  

• Malíř pokojů a dezinformátor Jakub Netík na Facebooku vyzval dospělé, aby svým dětem preventivně dávali 160 jodových tablet, zatímco sami jich mají sníst 1300. Podle něj mají chránit štítnou žlázu před údajně zvýšenou radiací. V současnosti není příspěvek na Facebooku dostupný.
  
• Netík dezinformaci sdílel v souvislosti s nepravdivým tvrzením, že v ukrajinském městě Chmelnyckyj údajně došlo k jaderné katastrofě po výbuchu muničního skladu s municí s ochuzeným uranem.
  
• Jedná se však o dezinformaci, proti které se mimo jiné ohradila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle endokrinoložky Libuše Srbové zase nadměrná konzumace jódu může „u predisponovaných osob, způsobit autoimunitní onemocnění štítné žlázy."
  
• Netík byl obžalován z šíření poplašné zprávy a z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, ačkoli byl již dříve litoměřickým okresním soudem zproštěn obžaloby. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že proruskými výroky schvalujícími ruské válečné zločiny se musí soud v Litoměřicích opět zabývat.
  

Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď v televizní debatě prozradil část utajované zpravodajské informace, ke které získal přístup během svého působení na ministerstvu. Ve svém veřejném odhalení Naď naznačil, že silně prokremelská strana SMER, která může vyhrát zářijové parlamentní volby, obdržela finanční prostředky z Ruska za účelem zfalšování slovenských voleb.

Když byli na Naďovo tvrzení dotázáni další příjemci zpravodajských informací – konkrétně předseda Národní rady – informaci nepotvrdili ani nevyvrátili, což je běžná a korektní odpověď příjemců zpravodajských informací.

Existují dvě interpretace Naďova jednání. První předpokládá, že Naďa mohl zpravodajskou informaci přikrášlit nebo zkreslit, aby posloužila jeho politickým záměrům, nebo že si celou historku vymyslel. Pokud by tomu tak bylo, mohlo Naďovo prohlášení ohrozit jeho postavení i postavení jeho strany, což by mohlo vést k jeho ponížení a politické marginalizaci.

Druhý, a ještě závažnější výklad naznačuje, že Naď vědomě a záměrně vyzradil utajované zpravodajské informace a i částečné vyzrazení by s velkou pravděpodobností mohlo představovat porušení zákona.

Přestože Naď v současné době působí jako řadový poslanec, je povinen zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích, s nimiž byl seznámen během výkonu funkce ministra obrany. V této souvislosti je na místě se ptát, jestli nakládá s dalšími zpravodajskými informacemi v souladu se zákonem.

Jak se v minulém roce proměnila česká dezinformační scéna? Jaké jsou její nevýraznější tváře, jak toto prostředí ovlivnil zákaz vybraných dezinformačních webů a která témata nejvíce rezonovala? V nové epizodě European Values Perspectives na tyto otázky odpovídá analytička a hlavní autorka Výroční zprávy o stavu české dezinformační scény pro rok 2022 Veronika Krátka Špalková. Výroční zprávu si můžete přečíst zde.

Odhlásit odběr