|
Proč je téma aktuální? Fyzikální ústav Akademie věd ČR v současnosti provozuje špičkové pracoviště pro výzkum pokročilých systémů – Evropské laserové centrum. Od loňského roku byl na tomto pracovišti zaměstnán i čínský vědec Yingliang Liu, který se tento týden proslavil vskutku bizarním způsobem. Podle zjištění českých médií totiž na pražském Veletrhu vědy napadl své kolegy z Orientálního ústavu Akademie věd a následně ho z letňanského výstaviště musela vyvést policie. Čínského vědce takto popudil pouhý vědomostní kvíz pro děti, především pak fotografie exilového tibetského vůdce dalajlamy v něm obsažená, kterou se snažil vlastnoručně zničit. Pan Liu následně stovkám zaměstnanců Akademie věd rozeslal anglicky psaný text, v němž prezentaci orientalistů na popularizační akci označil za nacistickou. Akademie následně v reakci ukončila jeho pracovní poměr.
Proč je takový případ bezpečnostním rizikem pro ČR? Z popisu zmíněných incidentů čínského výzkumníka je zřejmé, že jeho vztah k oficiální linii vládnoucího režimu ČLR je více než vřelý. To spolu se skutečností, že se na české Akademii věd bez omezení podílel na výzkumu v oblasti nejmodernějších laserů – tedy technologií teoreticky i prakticky využitelných ve vojenském průmyslu, ukazuje na potenciálně vysokou rizikovost výzkumné spolupráce s experty z autoritářských zemí. Zároveň tato kauza obnažuje dosavadní bezbrannost a naivitu současného systému výzkumu v ČR, kdy se při spolupráci na vědeckých projektech a jejich plánování často nezohledňuje národně-bezpečnostní aspekt. BIS již dlouhodobě a opakovaně varuje, že čínští špioni se vědeckým institucím snaží ukrást vyvíjené technologie. Přesto ale Akademie věd ve svém laserovém centru zaměstnala badatele z Číny, který se svou oddaností komunistické linii dokonce veřejně chlubí. V souvislosti s velkým množstvím podobných případů v zahraničí je zjevné, že se nejedná o jednotlivý, ale systémový problém a zmíněná kauza je jen jeho posledním konkrétní projevem.
Jak by Česká republika měla v boji proti čínskému vlivu ve výzkumných ústavech postupovat? Český stát, který je hlavním zdrojem financí pro ústavy Akademie, by se měl zasadit o to, aby v určitých oblastech citlivých technologií nebylo možné zahrnout výzkumníky z ČLR. Podobný systém a vymezení citlivých technologií, kam je čínským entitám vstup zapovězen, již zavedla řada západních zemí v rámci kontroly investicí ze zahraničí a jeho verze i pro akademickou/výzkumnou sféru je žádoucí. Pokud by pak ke spolupráci s čínskými vědci docházelo v oblastech mimo ty výše vymezené, tak by výzkumné ústavy a univerzity měly používat alespoň základní systém posouzení rizikovosti takových osob, kdy by vzaly v úvahu jejich předchozí působení a afiliaci, případně kdy by ještě před zahájením spolupráce tito experti museli podepsat kodex se základními principy akademické svobody, jako jsou právě svoboda projevu a další hodnoty. V případě porušení takového kodexu by pak mohlo zjednodušeně dojít k ukončení jejich zaměstnaneckého vztahu a podílu na výzkumu.
Více kontextu:
- Pokud jde o spolupráci se západními univerzitami a výzkumnými ústavy, čínský stát spustil v posledních letech organizovanou globální kampaň s cílem nelegálního získávání technologii a uplatňování vlivu na zahraničních kampusech.
- Česká kontrarozvědka BIS opakovaně varuje, že cílem čínských zpravodajců jsou i vědecké instituce v Česku.
|
