|
Proč je téma aktuální? Ministr školství Vladimír Balaš se sešel s novým čínským velvyslancem v ČR. Ambasador Feng Biao je v úřadu od října 2022. Dle ministrova vyjádření schůzka kromě zdvořilostního seznámení obsahovala i rámcovou diskuzi o spolupráci v agendách MŠMT, vzájemnou mobilitu i výuku češtiny v Číně a naopak čínštiny u nás. Ministr Balaš toto setkání navíc prezentoval i na svých sociálních sítích.
Proč je tato situace rizikem pro ČR? České zpravodajské služby již dlouhodobě a opakovaně varují, že čínští špioni se vědeckým institucím snaží ukrást vyvíjené technologie a ovlivňovat jejich prostřednictvím veřejné mínění. S ohledem na opravdu vysoké množství kauz čínského vlivu na univerzitách v Evropě a Severní Americe je zřejmé, jaké nebezpečí ČR hrozí. Ve Spojených státech již došlo k obvinění řady osob z akademického prostředí, kvůli jejich nelegální činnosti pro ČLR. Samostatnou kapitolou je pak existence Konfuciových institutů a tříd, jejichž špatná reputace vychází z dokumentovaných případů nátlakové činnosti na jejich partnery například v oblasti omezování akademické svobody u témat, jako jsou Tibet nebo situace Ujgurů. Tyto skutečnosti vedly v několika zemím k jejich úplnému uzavření.
Současný trend v západním světě je proto přesně opačný – většina demokratických států naopak své vztahy s Čínou v této oblasti přezkoumává nebo přímo ukončuje.
Návrhy týkající se pomoci Pekingu s výukou čínštiny pak představují ještě i jiný druh nebezpečí. Po řadě zahraničních skandálů je dnes již dobře známo, že čínská strana opakovaně využívá části studijních pobytů cizinců na svém území k pokusům o navázání spolupráce těchto osob s jejich výzvědnými službami nebo pokusům o diskreditaci nepohodlných lidí.
Jak by měla vláda postupovat? Česká vláda by měla Ministerstvu školství jasně vysvětlit, jaké hrozby by případná hlubší spolupráce ve zmiňovaných oblastech přinesla a že Čína může podobné schůzky vnímat jako signál k větší aktivitě v této sféře. Celou situaci navíc podtrhuje fakt, že vyjádření premiéra i stanoviska české vlády jako celku mají dlouhodobě opačný směr – tedy snaží se na tyto hrozby upozorňovat a zvýšit bezpečnost ve výzkumném sektoru v ČR. Pokud jde o výuku čínštiny a snahu o zlepšení její kvality, pak se více než nabízí možnost spolupráce s Tchaj-wanem. Dalo by se tak přímo čerpat ze vztahů mezi Prahou a Tchaj-pejí, které jsou na evropské poměry mimořádně vřelé. Jazyková výměna nebo výuka na tchajwanském území je neméně kvalitní a zároveň se na rozdíl od ČLR jedná o zcela demokratickou a přátelskou zemi.
|
