Poslanci by měli po vládě požadovat informace, jak reagovala na ruské kybernetické vykrádání Ministerstva zahraničí

Již řadu let je veřejnou informací, že instituce Ruské federace stojí za rozsáhlými kybernetickými útoky na komunikační systémy Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tento rozsáhlý kybernetický útok na strategickou instituci českého státu trvá již několik let a má obrovské finanční a reputační důsledky pro českou diplomacii.

Na takto rozsáhlý kybernetický útok a faktické vykradení instituce ústřední státní správy musí česká vláda důrazně reagovat, jinak bude útočníky oprávněně vnímána jako snadný bezbranný cíl, na který lze beztrestně a úspěšně útočit. Kredibilita českého státu vůči jeho spojencům je již dnes kvůli této situaci narušena.

Poslanci zahraničního a bezpečnostního výboru by proto měli po představitelích vlády požadovat vysvětlení, co všechno vůči Ruské federaci podnikli a jak na to Ruská federace reagovala.

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty přináší prakticky orientovaný dvousemestrální vzdělávací program Bezpečnostní akademie. Program je určen deseti vybraným studentům magisterských programů a také čerstvým absolventům se zájmem o bezpečnost a bezpečnostní politiku.

Účastníci se v úzké skupině setkají s předními bezpečnostními experty z České republiky i ze zahraničí. Součástí programu jsou studijní cesty do Bruselu, Berlína, Bratislavy a Brna spojené s návštěvou institucí, stejně tak jako personalizovaný mentoringový program vedený zkušenými praktiky z oboru. Účastníkům pomůžeme najít stáž dle jejich tematického zaměření.

Macdonald-Laurier Institut pořádá webinář, ve kterém se představí přední světoví odborníci, aby poskytli pohled na situaci v Hongkongu. Také poradí, jak by demokratické národy měly bojovat proti autoritářským režimům.

Řečníci:

• The Rt. Hon. Lord Chris Patten, poslední guvernér Hongkongu a rektor Oxfordské univerzity
• Dr. Miles Yu, politický poradce pro Čínu ministra zahraničních věcí Mikea Pompea, Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických
• Nathan Law, aktivista; velvyslanec pro kanadsko-hongkongskou politiku, Macdonald-Laurier Institute
• Garnett Genuis, člen parlamentu, stínový ministr pro multikulturalismus & čínsko-kanadské vztahy; spolupředseda Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC)
• Dr. Merike Ohlbergová, vedoucí akademická pracovkyně v oblasti Asia Program, German Marshall Fund
• Benedict Rogers, spoluzakladatel a předseda organizace Hong Kong Watch

Moderátor:

• Dr. Charles Burton, vedoucí akademický pracovník, Macdonald-Laurier Institute

Kdy: 22. září 2020 v 16:00

• Německý ministr zahraničí Heiko Maas se setkal se svým čínským protějškem Wangem Yi. Během jednání Maas podpořil předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila, kterému Čína vyhrožovala za jeho cestu na Tchaj-wan ústy právě Wanga Yi. Maas prohlásil, že Evropa nebude tolerovat výhrůžky „z žádného směru“. Kromě toho padla také otázka, zda by Německo mělo zakázat čínskému dodavateli telekomunikačních zařízení Huawei podílet se na budování 5G sítí v zemi. Maas odpověděl, že vláda je v závěrečné fázi přípravy nového bezpečnostního zákona, který poskytne rámec pro rozhodování o takových případech.

• Rusko a Čína svůj vzájemný bilaterální vztah v posledních letech významně utužují, což lze vidět i na případu současného Běloruska. Server The Diplomat zveřejnil analýzu, v níž píše, že při reakci na politické události v Bělorusku může Moskva téměř jistě počítat s čínskou podporou. Čína totiž výrazně navýšila své zájmy v Bělorusku skrze rozsáhlé investice v rámci projektu Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative – BRI). V dohodě z roku 2015 Vladimir Putin souhlasil s projektem BRI s tím, že dojde k propojení Silk Road Economic Belt (kontinentální komponent BRI zahrnující země původní Hedvábné stezky) s Euroasijskou ekonomickou unií, v jejímž čele stojí Ruská federace a Bělorusko je členem.

• Australská vláda pod vedením premiéra Scotta Morrisona ostře změnila přístup k Čínské lidové republice. Zatímco v minulosti byly australsko-čínské vztahy založeny zejména na vzájemném obchodu, současná vláda vnímá Čínu jako hrozbu pro australskou demokracii a národní suverenitu. V posledních měsících Austrálie aktivně oslovovala hlavy států dalších zemí s požadavkem, aby podpořily vyšetřování původu pandemie COVID-19, což vedlo k dalšímu zhoršení vzájemných vztahů. Změna však započala už v roce 2017 a byla iniciována zejména skupinou australských úředníků se zkušenostmi z bezpečnostních či zpravodajských služeb, kteří byli k Číně skeptičtí.

• Strategická instituce české státní správy čelila loni kybernetické špionáži, za kterou patrně stálo Rusko. Ve výroční zprávě za rok 2019 na to upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad neupřesnil, jaká instituce byla napadena.

• Rusko v odvetě za vyhoštění tří ruských diplomatů ze Slovenska vypovědělo tři diplomatické pracovníky slovenského velvyslanectví v Moskvě. Oznámila to v pondělí agentura TASS s odvoláním na ruské Ministerstvo zahraničí. Rusko slibovalo „zrcadlovou odpověď“ hned 10. srpna, kdy mluvčí slovenské diplomacie médiím potvrdil, že Slovensko vyhostilo trojici ruských diplomatů.

• Návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila byla v uplynulém týdnu jednoznačným tématem číslo jedna mezi českými kauzami
• České dezinformační weby brání Rusko před obviněními z otravy Alexeje Navalného, seč jim síly stačí

Předseda českého Senátu za ODS Miloš Vystrčil se vydal na státní návštěvu Tchaj-wanu, čímž popudil mimo jiné i celou dezinformační scénu

Na přelomu srpna a září podnikl předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) státní návštěvu na ostrovní stát Tchaj-wan, za což si vysloužil vyhrožování od samotného čínského velvyslance Wanga I, který prohlásil, že přinutí Vystrčila „zaplatit vysokou cenu“. Wang svým prohlášením přiměl české dezinformátory k blaženým úsměvům, neboť s odkazem na jeho slova mohli publikovat řadu poplašných článků o údajných „nedozírných škodách“, které Vystrčil svou cestou na Tchaj-wan napáchal. Tchaj-wan je přitom pro Českou republiku mnohem významnějším obchodním partnerem s daleko větším objemem investic než Čínská lidová republika. V reakci na Vystrčilovu cestu navíc České republice Tchaj-wan daroval pět linek na výrobu respirátorů a ochranných štítů. Odborníci se shodují, že dopady případné čínské odvety nebudou mít na ČR téměř vliv, pocítí to možná pouze konkrétní firmy.

Český dezinformátor je však vynalézavý, a když mu fakta nehrají do karet, prostě je úplně vynechá a vyfabuluje si jiný důvod, proč Vystrčila kritizovat. Jedním z nich bylo poměrně časté srovnávání Tchaj-wanu se španělským Katalánskem, kdy se dezinformátoři pozastavovali nad tím, proč tedy ČR nepodporuje osamostatnění Katalánska, když tolik lpí na tchajwanské samostatnosti. Tato snaha komparovat území, které je integrální součástí Španělska a má stejnou vládu, politický, finanční i daňový systém jako zbytek země, se samostatným ostrovním státem, jehož měna, vláda, daňový, finanční i politický systém se liší od regionálního giganta snažícího se o hegemonii, je nefalšované srovnávání jablek s hruškami. Katalánsko bylo vždycky součástí španělského území, Čína ovládala Tchaj-wan po omezeně dlouhou dobu v minulosti a od roku 1895 nad ním nemá kontrolu.

Žáhu si zchladil také europoslanec za SPD Ivan David, který k události vydal prohlášení, v němž napsal, že se „jedná o banální kuriozitu, kterou na sebe chce tento občan [Miloš Vystrčil – pozn.] upozornit“. Snažil se také podkopat Vystrčilovu legitimitu zcela nesmyslným srovnáváním počtu hlasů, které získal Miloš Zeman v prezidentských volbách, s počtem hlasů Miloše Vystrčila ve volbách senátních. Článek pak vyšel v pěti totožných exemplářích na Nové republice, pravdivě.eu, Vaše věc, Parlamentních listech a Infokurýru; Parlamentní listy pak pro jistotu vydaly ještě parafrázovanou verzi.

Podle českých dezinformátorů ruský opozičník Alexej Navalnyj zcela jistě nebyl otráven nervovým jedem. A pokud přece ano, určitě za to není odpovědná Ruská federace

Ruský vůdce opozice a kritik Vladimira Putina Alexej Navalnyj byl otráven nervovým jedem z rodiny novičoků. Během letu začátkem září se mu udělalo špatně a letadlo muselo nouzově přistát v Omsku. Tamější lékaři uvedli, že je v kómatu, ale obvinění z otravy odmítli. Ruská federace se v prvotní fázi snažila zcela popřít, že by se jednalo o otravu. Český Sputnik napsal podle ruského vzoru, že měl Navalnyj údajně trpět metabolickou poruchou, která způsobila jeho kóma. Pod nátlakem rodiny a podporovatelů byl Navalnyj následně převezen do Berlína a nyní je léčen v berlínské nemocnici Charite. Zdejší klinické nálezy již z počátku ukazovaly na otravu látkou ze skupiny inhibitorů cholinesterázy; německá vláda později potvrdila, že vůdce ruské opozice byl otráven chemickým nervovým jedem z rodiny novičiků.

Viditelný je zde systematický postup Ruské federace, kdy zpočátku odmítla jakoukoliv možnost, že by byl Navalnyj otráven. Až poté, co německá vláda potvrdila, že jde o otravu nervovým jedem, začalo Rusko šířit dezinformace, kterými se snažilo vytvořit několik různých scénářů tak, aby byl běžný občan zmaten natolik, aby ho přestala zajímat pravda. Český Sputnik tak papouškoval například prohlášení ruských představitelů o tom, že jediný, kdo tyto látky vlastní, jsou Spojené státy a vývoj provádí především NATO. Jedná se o snahu vytvořit dojem, že za otravou stojí Západ.

Na aktivitě Sputniku v této konkrétní kauze je znát, že Rusku velmi záleží na tom, co si o ní budou lidé myslet. Z celkových 112 článků, které vyšly na sledovaných dezinformačních a manipulativních webech a obsahovaly klíčové slovo Navalnyj, jich 32 vyšlo pouze na Sputniku. Tento web tak překonal i server pravdivě.eu, který přebírá články z celé dezinformační scény a je zpravidla nejaktivnější bez ohledu na téma. Počty vydaných článků o Navalném ukazuje následující tabulka.