ČR by měla co nejrychleji přijmout a začít používat zákon Magnického

Poslední dobou dochází v řadě zemí, především na post-sovětském prostoru (potlačování protestů v Bělorusku, otrava ruského opozičního předáka Navalného), k porušování základních lidských práv či útokům na demokratické principy.

Evropská unie na tento vývoj reaguje, ale velmi pomalu. Proto by bylo vhodné, aby v českém právním rámci existoval nástroj pro rychlé jednání o individuálních sankcích (zákaz vstupu a zmrazení majetku na území ČR) proti konkrétním lidem, kteří se aktivně podílejí na porušování základních lidských práv a pošlapávaní demokratických hodnot a principů ve světě.

Příslušný návrh poslaneckého zákona má být nyní předložen Poslanecké sněmovně. Český parlament by měl následovat příkladu jiných zemí, které již podobný zákon (Zákon Magnického) přijaly, a měl by ho v nejbližší době schválit.

Pozice: Stážista/stážistka projektového týmu

Specifikace pozice:

• Práce v projektovém týmu, která zahrnuje:
• Úzkou spolupráci se zástupkyní ředitele pro projektové řízení, provozní manažerkou a projektovými koordinátory;
• Podíl na přípravě a následné realizaci veřejných i neveřejných akcí Centra, především pak STRATCOM Summitu na podzim 2020;
• Výpomoc s provozem kanceláře a personální agendou;
• Spolupráci na dalších projektech Centra dle domluvy.

Termín odevzdání přihlášek: 31. srpna 2020

• Australian Strategic Policy Institute vydal report o čínském rekrutování talentovaných vědců, které probíhají například skrze program Thousand Talents Plan a Čína se tak díky tomu ilegálně dostává k cizím technologiím. Report odhalil, že Čína má ve světě zavedenou síť více než 600 rekrutačních středisek placených čínskou vládou, která vědce vyhledávají a následně rekrutují. 146 se jich nachází ve Spojených státech a kolem 50 pak v Německu, Francii, Austrálii, Velké Británii, Kanadě a Japonsku. Chod těchto rekrutačních středisek pak mají na starost organizace spadající pod čínský systém tzv. Jednotné fronty.

• Navzdory Erdoganově snaze prezentovat Turecko jako lídra muslimského světa odvrací Turecko kompletně pohled od čínské genocidy Ujgurů a dává přednost čínským investicím, které mají nahradit odcházející západní kapitál. Turecko se tak například nepřipojilo ke společnému dopisu 22 států adresovanému Radě OSN pro lidská práva, v němž tyto státy odsoudily čínské koncentrační tábory pro Ujgury a žádaly jejich okamžité uzavření a který podepsalo hned 14 spojenců Turecka z NATO. Stejně tak turecká vládnoucí koalice smetla ze stolu návrh opozice na vytvoření parlamentního výboru, který by vyšetřil „problémy Ujgurů vystavených čínským opresivním praktikám“.

• International Centre for Defence and Security vydalo report o jednom z prvních případů ruského využití strategie hybridní války, a to v souvislosti s otázkou přestěhování bronzové sochy vojáka Rudé armády v Estonsku v roce 2007. Rusko tehdy začalo na Estonsko vyvíjet diplomatický tlak a maximálně navýšilo mediální pokrytí celé kauzy, do níž zapojilo i tajné služby. S blížícím se přemístěním sochy pak v Estonsku začaly násilné demonstrace, jejichž organizátoři se předtím scházeli s tamními ruskými diplomaty. Zároveň Rusko proti Estonsku zahájilo sérii kyberútoků, které trvaly i po samotném přemístění sochy.

• Itálie vydala do Ruska vrcholného manažera ruské státní firmy Rostech Alexandra Korshunova, o jehož vydání usilovaly i Spojené státy, neboť ho již dříve obvinily z průmyslové špionáže. K jeho zadržení došlo v Itálii minulý rok právě na žádost Spojených států.

• V Norsku byl minulý týden zatčen norský občan podezřelý z ilegálního předávání informací ruským tajným službám. Podle norských médií případ souvisí s průmyslovou špionáží.

• Nejvýrazněji bylo pokrýváno dění v Bělorusku, pozornost byla věnována i kauze okolo otravy Alexeje Navalného – v obou případech dezinformátoři především kopírovali (bělo)ruská stanoviska
• Velké množství článků tradičně útočilo na Evropskou unii či veřejnoprávní média

Pořád dokola – Evropská unie, migrace, Česká televize

Každý týden se snažíme vybírat témata, která se nějakým způsobem liší od těch, co jsou na dezinformačním webech probírány neustále. Jednou za čas je však dobré upozornit právě i na to, jak dlouhodobé a konzistentní jsou útoky dezinformační scény proti jejím největším nepřátelům, kterými jsou především Evropská unie, ilegální migrace či veřejnoprávní média, a jak přesně tyto útoky vypadají. Evropská unie je viněna ze všeho možného, poslední dobou jsou obzvláště častá nařčení z údajného plánování cenzury souvisejícího s aktivitami eurokomisařky Věry Jourové. Ta však jasně říká, že Evropská unie žádnou cenzuru nezavádí, pouze chce docílit, aby docházelo k označování nepravdivých nebo zavádějících informací, které mohou způsobit veřejné škody. Například pro server ČeskoAktuálně.cz to ale znamená, že „chce de facto zavést celounijní cenzuru“. Evropská unie je stejně jako někteří představitelé českého státu rovněž již několik let dezinformačními weby obviňována z přípravy organizované imigrace do České republiky. Co se České televize týče, zde se hlavním terčem dezinformátorů stal moderátor Jakub Železný, a to obzvláště po svém kritickém výroku na adresu komunistického prezidenta Ludvíka Svobody. Stále rozebírán je také koronavirus, kdy jsou především kritizována opatření ohledně nošení roušek a celkově je epidemiologická situace zlehčována.

Zájem dezinformátorů o Bělorusko oproti minulému týdnu stoupl

Rozsáhlé demonstrace, které od zfalšovaných voleb 9. srpna zmítají Běloruskem a snaží se přimět současného prezidenta Lukašenka k odchodu, byly minulý týden dezinformátory pokrývány ještě aktivněji než dříve, jak můžete vidět na grafu níže. Nejvýraznější je kritika Evropské unie, České republiky či Západu obecně za vměšování se do běloruských záležitostí. Silně kritizován je nadále i premiér Babiš, který si za svou podporu běloruským protestujícím vysloužil obvinění ze spolčování se se „sluníčkáři“ či ze zaprodání České republiky. Demonstrace jsou připodobňovány k ukrajinskému majdanu, velmi časté je také upozorňování na údajný dvojí metr Západu, kdy je dění v Bělorusku srovnáváno s protesty katalánských separatistů ve Španělsku či hnutí žlutých vest ve Francii. Politolog a stálice dezinformační scény Zdeněk Zbořil dokonce v rozhovoru pro server První zprávy zpochybnil, že by běloruské volby byly zfalšované, s tím, že pro to nejsou žádné důkazy. Zdokumentovaných nesrovnalostí při volbách, ve kterých Lukašenko dle oficiálních údajů získal čtyři pětiny hlasů, bylo přitom více než dost.

Ve věci Navalného otravy čeští dezinformátoři papouškují ruská sdělení

Nejvýraznější postava ruské opozice Alexej Navalnyj byl otráven. K tomuto závěru dospěli lékaři z berlínské nemocnice, do které byl o víkendu dopraven poté, co se mu ve čtvrtek při letu z Tomsku do Moskvy udělalo nevolno. Závěr německých lékařů je v rozporu s tvrzeními omské nemocnice, ve které se Navalnyj nacházel až do převozu do Německa. Ruští doktoři jako hlavní pracovní diagnózu uváděli metabolickou poruchu. Navalnyj se momentálně stále nachází v umělém spánku, je však mimo ohrožení života. Z článku na dezinformačních webech věnujících se tomuto tématu jich většina pouze přejímala tvrzení ruských autorit. Dál ale zašel například Aeronet, podle jehož pátečního článku by za celou věcí mohla stát CIA, ale podle nedělního článku to zase vypadá na spiknutí Moskvy a Berlína proti CIA. Na serveru Skrytá Pravda se zase bylo možné dočíst, že „Navalnyj je vždy otráven, když to západ potřebuje“. Šířena byla i „úvaha“, že Navalného zdravotní problémy způsobilo pouhé pití alkoholu.

K případu Navalného otravy se vyjádřil i místopředseda hnutí Trikolóra v Ústeckém kraji, kandidát do Senátu a ředitel teplické střední školy Zdeněk Pešek, který na svém facebookovém profilu jeden den zpochybňoval informace o Navalného otravě výmyslem, že měl Navalnyj dostat infarkt, druhý den zase psal, že se Navalnyj „ožral“. Pešek na svém Facebooku mimo jiné také vyzývá k nenošení roušek, před dvěma lety se spolu s českými komunisty a pro-ruskými aktivisty zúčastnil návštěvy Ruskem okupovaného Krymu.