1. 3. 2023

Jaká je nynější situace? Před 14 dny vláda rozhodla o odvolání Michala Klímy z pozice vládního zmocněnce pro média a dezinformace a zároveň s tím se rozhodla pozici úplně zrušit. Akční plán proti dezinformacím, který se svým týmem pan Klíma připravoval, tím pádem zřejmě nikdy nebude dopracován a schválen, a premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Deník prohlásil, že ani žádný nepotřebujeme. Agenda spojená s dezinformacemi se přesunula pod národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara, jehož dosavadní vyjádření ohledně této agendy jsou však velmi zdrženlivá. Co se stane se započatou prací ohledně strategické komunikace státu zatím není jasné. Blíže nynější stav popisujeme v komentáři pro Forum 24.

Proč je to důležité?  Česko čelí jedné dezinformační vlně za druhou a většina společnosti (podle agentury STEM až 76 %) se shoduje na tom, že dezinformace jsou hrozba. Dokládá to také Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, kterou připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti. Z analýzy se mimo jiné oficiálně dozvídáme, že organizační, personální i technické kapacity českého státu čelit závažné vlně dezinformací jsou v drtivé většině dotčených oblastí nedostatečné či vůbec žádné. Nutnost vybudování takových kapacit přitom vychází z Auditu národní bezpečnosti z roku 2016 a počítá s nimi i Akční plán pro čelení hybridnímu působení z roku 2020. Navíc se k tomu současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Co by Česká republika měla udělat ?  Vláda by si měla jasně stanovit, jak bude dále postupovat v oblasti budování strategické a krizové komunikace státu a v oblasti čelení dezinformacím tak, aby splnila, co slíbila ve svém programovém prohlášení. Měly by být zachovány již vybudované kapacity pro strategickou komunikaci při úřadu vlády a na dalších resortech. Vláda by jejich aktivity měla podpořit a dále rozvíjet po vzoru států jako je Švédsko, Estonsko nebo Velká Británie, kde je systém krizové a strategické komunikace považován za jeden z nejdůležitějších nástrojů k navazování pozitivního vztahu mezi státem a občany a posilování vzájemné důvěry.

• Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken a další představitelé americké administrativy přišli s varováním, že se Čína připravuje na dodávky zbraní a munice Rusku s cílem podpořit ho ve válce proti Ukrajině. Blinken s touto informací konfrontoval i nejvýše postaveného čínského diplomata Wang Iho, a sdělil mu, že by v takovém případě ze strany USA následovala reakce.
  
• Server Politico publikoval rozsáhlý report o ruské paramilitární Wagnerově skupině založené ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem. Report kromě napojení skupiny na ruský stát a rozsah jejích operací zejména v Africe upozorňuje i na nově objevené aktivity wagnerovců v Estonsku, kde se skupina snažila před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 podpořit krajně pravicovou stranu EKRE (ta měla loni na podzim v předvolebních preferencích až 30 %). Podpora měla probíhat zejména skrze šíření dezinformačních narativů namířených proti EU a NATO.
  
• Maďarský premiér Orbán ve svém každoročním projevu o stavu země vyzval k ukončení bojů v Ukrajině a k zahájení mírových jednání, aby se zamezilo dalším obětem. Za prodlužování konfliktu podle něj může částečně EU a Německo, válka je podle něj konflikt mezi dvěma slovanskými zeměmi, nikoli mezi armádami dobra a zla. S Ruskem hodlá zachovat vztahy.
  

Témata české dezinformační scény z minulého týdne

• V souvislosti s výročím ruské invaze do Ukrajiny se ve sledovaném období dezinformační scéna zaměřila na šíření prokremelských narativů o válce v Ukrajině.
  
• Například prokremelský narativ o údajném převratu v Ukrajině v roce 2014 podporovaném Spojenými státy získal na dezinformační scéně znovu na významu (např. na serveru Zvědavec). Impulsem k tomu bylo nepodložené tvrzení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ministerstvo zahraničí za Obamovy vlády podporovalo nepokoje v Ukrajině v roce 2014. Tvrzení bylo následně šířeno i na dezinformačních webech (např. na serveru Ac24).
  
• Dále dezinformátoři reflektovali bezpečnostní konferenci v Mnichově, její účastníci byli označováni za „válečné štváče” (např. na serveru Parlamentní listy). Objevovalo se také nepodložené tvrzení, podle kterého měla konference údajně sloužit k přípravě útoku NATO na Rusko (např. na serveru Infokurýr).
  

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Bývalý člen redakce slovenského dezinformačního a konspiračního webu Zem a Vek Anton Smataník poskytl webu Investigace rozhovor. Podle Smataníka funguje dezinformační scéna podobně jako sekta.
  
• Podle slovenského sociologa Michala Vašečka je dezinformační scéna na Slovensku stejně silná jako standardní média, řekl to v rozhovoru pro server Aktuálně.
  

• Dezinformátorka Jana Peterková dostala za šíření poplašné zprávy dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou. Na internetu například šířila nepravdivé tvrzení, že vojska NATO obsadí ČR a budou střílet na děti. Peterková se proti rozsudku odvolala. Více na iRozhlas.cz.

• U příležitosti výročí ruské invaze v Ukrajině se v sobotu 25. února uskutečnila akce s názvem Vidíme jasně, co je třeba udělat, kterou pořádaly spolek Milion Chvilek, Paměť národa, iniciativa Dárek pro Putina a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.

• Akce začala v 17:30 na Letenské pláni, odkud se účastníci vydali průvodem k ukrajinskému velvyslanectví, kde následoval doprovodný program. Akci moderovali Světlana Witowská a Jindřich Šídlo.

• Mezi řečníky vystoupil i nově zvolený prezident Petr Pavel, který Vladimira Putina v souvislostí s invazí přirovnal k Adolfu Hitlerovi: „Protože tehdy před druhou světovou válkou se Hitler choval stejně, jako se choval teď Putin ve vztahu k Ukrajině. Také zneužil německou menšinu v našich Sudetech, podněcoval vášně a násilí, které potom využil jako záminku pro potlačení.“
  

• Dmitrij Jaškin je český hokejový útočník ruského původu, který reprezentoval Českou republiku na Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2018. V současnosti hraje za ruský hokejový klub SKA Petrohrad, který vlastní Gazprom a v jehož vedení stojí lidé s vazbami na Vladimira Putina.
  
• SKA Petrohrad u příležitosti Dne obránce vlasti zveřejnil video, ve kterém jeho hráči děkují ruské armádě: „Dnes přejeme vše nejlepší všem, kteří propojili svůj život s ochranou naší vlasti. Všechny, kteří nesou službu v řadách ozbrojených sil a vojenské námořní flotily. A všechny, kteří jsou denně hlavním obráncem a oporou své rodiny. Díky za vaši odvahu, prozíravost a kuráž. Ať vaše blízké vždy obklopuje teplo a bez výjimky čeká úspěch.“ Jaškin ve videu vystoupil jako poslední a zakončil jej slovy: „Všechno nejlepší k svátku obránců vlasti.“
  
• Den obránce vlasti je ruský státní svátek, který se slaví 23. února a jehož kořeny sahají až do Sovětského svazu. Svátek je oslavou osob sloužících v ozbrojených silách Ruské federace a Kreml jej využívá k propagandě.
  

Náš národní bezpečnostní zájem je pomáhat Ukrajině bránit se. Jak je na tom Česko s poskytováním vojenské pomoci Ukrajině? Co způsobilo váhání Západu ohledně dodávek zbraní? A jaká bude role České republiky v obnově Ukrajiny? V nové epizodě European Values Perspectives natočené u příležitosti výročí ruské full-scale invaze v Ukrajině nejen o těchto otázkách diskutovali vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný a analytik Andrej Poleščuk.

OTEVŘENÉ POZICE

• Vedoucí programu Kremlin Watch
• Analytik/Analytička Východoevropského programu

Odhlásit odběr

V případě problémů se zobrazením e-mailu je možné otevřít webový náhled pod tímto odkazem: https://preview.mailerlite.com...