Česká vláda by měla aktivně vysvětlovat českým občanům smysl prodloužení obchodní pomoci EU Ukrajině |
|
|
|
V současné době platí mezi EU a Ukrajinou dočasná (roční) obchodní opatření, která byla zavedena v květnu 2022 a která umožňují veškerému ukrajinskému vývozu bezcelní přístup na trh EU. Šlo o reakci na ruskou agresi, která způsobila velkou ztrátu a výpadek ukrajinské ekonomiky, což vedlo k významnému snížení exportních příjmů, především v zemědělství.
Před několika dny se tři členské země EU sousedící s Ukrajinou (Polsko, Maďarsko, Slovensko) rozhodly dočasně tento ukrajinský zemědělský vývoz na své území pozastavit. Toto rozhodnutí již rozporovala Evropská komise, do jejíž výlučných kompetencí patří obchodní politika EU.
Načasování této obchodní „roztržky“ není pravděpodobně náhodné, protože v nejbližších dnech bude EU rozhodovat o dalším, ročním prodloužení liberalizace obchodu mezi EU a Ukrajinou. Paralelně Rusko zneužívá svého postavení při inspekci obchodních lodí na Černém moři, přes které se vyváží ukrajinské obilí. Rusko tak de facto zastavilo ukrajinský zemědělský export z ukrajinských černomořských přístavů. Proto tak vynuceně dochází k tomu, že tento export je uskutečňován i přes území sousedních zemí EU.
Snahou a cílem Ruska je využít vnitřních konfliktů uvnitř EU mezi jednotlivými členskými zeměmi a také uvnitř jednotlivých zemí mezi vládami a zájmovými skupinami (velké farmářské lobby), aby stávající obchodní pomoc EU Ukrajině nebyla prodloužena.
Česká vláda by měla aktivně českým občanům tyto souvislosti vysvětlovat. Primárně to, že Rusko je hlavním a jediným viníkem současné situace. Zároveň stojí za to se zaměřit i na pozitivní vliv ukrajinského exportu, protože například v oblasti zemědělské výroby vytváří zdravý konkurenční tlak i na producenty EU, což by mělo vést i ke snižování cen zemědělských výrobků a tím i celkové inflace.
|
|
|
|
DALŠÍ ZPRÁVY Z OBLASTI BEZPEČNOSTI, KTERÉ BY VÁM NEMĚLY UNIKNOUT |
|
|
|
- Čína a Rusko podle informací listu Politico vedou pokročilé tajné rozhovory s Íránem na dodávky klíčové chemické sloučeniny používané k pohonu balistických raket, což by znamenalo jasné porušení sankcí OSN. Teherán podle těchto zdrojů z řad diplomatických kruhů souběžně jedná s úředníky i vládou z obou zemí – včetně ruského státního chemického výrobce FKP Anozit – o získání hlavní složky pevných pohonných hmot používaných v raketách. V Pekingu jednání údajně vede íránský diplomat Sajjad Ahadzadeh, který v zemi působí jako „technologický poradce“, ale konkrétní čínské společnosti nejsou známé. Není rovněž známé přesné množství látky, které chce Írán získat, diplomaté ale odhadují, že by vystačilo na výrobu tisíců raket – a to včetně rakety Zolfaghar s doletem 700 kilometrů. Pokud dohoda projde, mohly by být některé z těchto raket nakonec nasazeny ve válce v Ukrajině. Írán už Rusku dodal bezpilotní letouny kamikadze, které byly použité k útokům na ukrajinské civilní cíle. Zástupci ani jedné ze zmíněných zemí na žádosti o komentář nereagovali.
- Mezinárodní skupina advokátů usiluje o zablokování bankovních účtů osob napojených na wagnerovce, ruskou žoldnéřskou skupinu využívanou v Ukrajině nebo v Africe. Žaloba chce dosáhnout toho, aby byla skupina celosvětově označena za teroristickou organizaci, což by mohlo otevřít cestu ke zmrazení majetku. Chce ji vést britská advokátní kancelář McCue Jury and Partners a zaměřit se na 32 osob spojených s wagnerovci, včetně jejich šéfa, ruského miliardáře blízkého Kremlu Jevgenije Prigožina.
- Americký velvyslanec v Maďarsku na tiskové konferenci ohlásil nové sankce USA proti Rusku, které se mají dotknout více než 50 institucí a jedinců. Seznam obsahuje i Mezinárodní investiční banku, která sídlí právě v Maďarsku. Velvyslanec dále prohlásil, že se Spojené státy obávají maďarských snah o další sbližování s Ruskem i přes ruskou agresi v Ukrajině. Podle jeho prohlášení blízká spolupráce s Ruskem napomáhá jeho válečné mašinerii a ohrožuje bezpečnost transatlantické spolupráce.
|
|
|
|
VÝVOJ NA ČESKÉ DEZINFORMAČNÍ SCÉNĚ |
|
|
|
Témata české dezinformační scény z minulého týdne
- Česká dezinformační scéna se v uplynulém období soustředila na širokou škálu domácích i zahraničních témat, dominovalo však téma plánovaného mobilizačního cvičení české armády a uniklé americké dokumenty.
- Plánované mobilizační cvičení k ověření připravenosti a proveditelnosti odvodního řízení bylo dezinformátory zneužitok šíření dezinformací. Na sledovaných webech se šířila nepravdivá tvrzení, podle kterých se má údajně jednat o součásti přípravných aktivit vlády k mobilizaci na válku s Ruskem (např.: Pokec24, Infokurýr, Skrytá pravda). Tvrzení dementovala na svém twitterovém účtu armáda ČR, jednalo se o cvičení, ke kterému dochází pravidelně každý rok.
- Dalším významným tématem na české dezinformační scéně byl únik tajných amerických vojenských dokumentů, za který byl zadržen příslušník letecké národní gardy Jack Teixeira.
- Na dezinformačních webech se například objevilo nepodložené tvrzení, že dokumenty byly vyzrazeny záměrně americkými zpravodajskými službami (např.: Infokurýr, Czechfreepress). Pomocí selektivních a manipulativních článků byly také dokumenty zneužity k šíření narativů, jejichž cílem bylo demoralizovat veřejnost a odradit ji od další podpory Ukrajiny (např.: Nová republika, Necenzurovaná pravda, Infokurýr).
|
|
|
|
Další vývoj v oblasti dezinformací
- Projekt EUvsDisinfo zveřejnil článek, který se mimo jiné věnuje proruským dezinformačním narativům spojeným s únikem amerických vojenských dokumentů nebo Macronovou návštěvou Číny.
- Bývalá důstojnice amerického námořnictva Sarah Billsová byla odhalena jako osoba stojící za prokremelskými dezinformačními účty na platformách Twitter, Telegram a YouTube. Více na serveru Business Insider.
|
|
|
|
Předseda zahraničního výboru a poslanec TOP09 Marek Ženíšek publikoval v internetovém deníku Forum24 komentář, ve kterém se ohrazuje proti výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které pronesl během své návštěvy Čínské lidové republiky.
- Ženíšek se ohradil vůči tomu, že by Evropa měla podle Macrona snížit svou závislost na USA a nenechat se zatáhnout do sporů v otázce Tchaj-wanu. Poslanec mimo jiné v textu uvedl: „Naším cílem je usilovat o mír a tím se spolupráce se státy, jako je Čína, a závislost na ní vylučuje. Sama Čína má již delší dobu tendence k nárokování si území, které jí nepatří. Tchaj-wan by neměl být dalším Hongkongem, stejně jako Ukrajina by neměla být součástí Ruska.”
|
|
|
|
- Jaroslav Bžoch, poslanec ANO, místopředseda zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti, v České televizi řekl: „Ze strany Číny nám žádné velké nebezpečí nehrozí, pokud já vím. Mohu se samozřejmě mýlit, ale já takové informace nemám.”
- Poslanec následně na Twitteru upřesnil, že o Číně hovořil v kontextu „hrozeb v oblasti špionáže a kybernetické bezpečnosti.” Neobává se však, že by Čína mohla představovat hrozbu v souvislosti s válkou v Ukrajině.
- Již dříve na Twitteru uvedl, že kvůli probíhající válce v Ukrajině není třeba „zbytečně vyhledávat další geopolitický střet,” a že „Čínu bychom neměli zbytečně dráždit.” Bžoch si však nemyslí, že by se vztahy s Čínou měly posilovat na úkor transatlantických vazeb.
- Jak jsme již psali v minulém Bezpečnostním brífinku, Česko přijme strategické dokumenty, ve kterých budou Čína a Rusko označeny za bezpečnostní hrozby. V loňském roce byla Čína poprvé přímo zmíněna v aliančních dokumentech. Ve strategické koncepci NATO byla označena za „výzvu pro alianční zájmy, bezpečnost a hodnoty.“
|
|
|
|
V HLASe Petra Pellegriniho berou útoky ze strany SMERu na svou stranu tak vážně, že sestříhané video z diskuse o válce na Ukrajině stálo Petra Kmeca, zahraničněpolitického tajemníka strany, stranickou funkci.
Mládežnická organizace slovenské opoziční strany SMER úspěšně zaútočila na svého úhlavního rivala stranu HLAS. Veřejnosti neznámá členka organizace Barbora Plevíková zveřejnila sestříhané video, které zkresluje názory zahraničněpolitického experta HLASu Petra Kmeca na možnou koalici mezi HLASem, SaS a Progresivním Slovenskem po parlamentních volbách 2023.
HLAS video označil za záměrně zavádějící a předseda strany Peter Pellegrini následně na Kmecovu žádost Kmeca uvolnil ze stranické funkce a dodal, že „zahraniční politika HLASu je jasná a neměnná – na prvním místě musí být slovenské národní zájmy a suverénní proslovenská politika“.
Úspěšnost komunikace strany SMER na sociálních sítích daleko převyšuje výkon Petra Pellegriniho a jeho HLASu, který, podobně jako současní vládní představitelé, nedokáží oslovit stejné cílové skupiny. Tomu se dá částečně připsat i Pellegriniho rozhodnutí sesadit Kmeca z vysokého stranického postu.
|
|
|
|
V zákulisí se o Kmecovi dosud mluvilo jako o garantovi proatlantického zahraničněpolitického směřování strany HLAS. Paralelně k událostem, které vedly k jeho odstoupení, se HLAS pokouší oslovit současnou rektorku Policejní akademie Lucii Kurilovskou. Rektorce se v současnosti dostává pozornosti v souvislosti s postřelením studentky, které zavinil pedagog akademie, Vladimir Šeparnev, o kterém se ukázalo, že v minulosti působil v ruských speciálních silách Speznaz. V mediálních vystoupeních se Kurilovská od skutečnosti, že na slovenské policejní akademii působí bývalý příslušník ruských speciálních jednotek, nedistancuje
|
|
|
|
Jak ruská invaze Ukrajiny ovlivnila českou a japonskou ekonomiku? Jaká ponaučení v oblasti ekonomického dopadu regionálního konfliktu na vzdálené země si můžeme z války v Ukrajině vzít? A měli bychom se připravit na válku v Tchajwanském průlivu? Nejen o těchto otázkách v novém díle European Values Perspectives diskutovali Vilém Semerák z Karlovy Univerzity a Tsuneo Watanabe ze Sasakawa Peace Foundation.
|
|
|
|
OLEKSANDRA MATVEJČUK: O CO DNES JDE |
|
|
|
Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty společně s Knihovnou Václava Havla vás už v pátek 21. dubna od 19 hodin srdečně zvou na debatu s letošní nositelkou Nobelovy ceny míru Oleksandrou Matvijčuk na téma potřeby a pocitu spravedlnosti, lidské důstojnosti, spravedlivého míru a základních lidských hodnot v podmínkách ruské agrese proti Ukrajině. Oleksandra Matvijčuk je známá ukrajinská právnička, zakladatelka a ředitelka Centra občanských svobod. Debatu (s česko-ukrajinským překladem) povede David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Uvádí Michael Žantovský.
|
|
|
|
SETKÁNÍ S BÝVALÝMI VĚZNI KREMLU |
|
|
|
V pondělí 24. dubna v 18 hodin se ve Skautském institutu uskuteční setkání s bývalými ukrajinskými vězni Kremlu a civilními rukojmími, kteří si po Revoluci důstojnosti prošli peklem ruské represivní mašinérie a byli propuštěni v rámci velkých výměn zajatců, o kterých psala všechna významná světová média. Setkání bude moderovat David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. V rámci debaty budou bývalí vězni Kremlu – Roman Suščenko, Ihor Kozlovskij, Pavlo Hryb a Volodymyr Žumčugov – hovořit nejen o svých zkušenostech s politickou perzekucí a zadržováním ve věznicích v Ruské federaci a ORDLO, ale také poukáží na konkrétní případy, jak dnes ruský režim vedený Vladimirem Putinem v rámci své postimperiální útočné války provádí politiku genocidy a teroru proti milionům Ukrajinců. Tlumočení z ukrajinštiny do češtiny zajištěno.
|
|
|
|
Podpořit nás můžete na našem webu, na náš transparentní bankovní účet
2300405420/2010
nebo snadnou platbou přes QR kód ve svém internetovém bankovnictví.
Děkujeme.
|
|
|
|
|
|
ODEBÍREJTE TENTO NEWSLETTER |
|
|
|
|