Česká vláda by se měla spojit se státy požadujícími celkovou změnu vztahů s Tureckem

• Turecký prezident Erdogan invazí do severní Sýrie potvrdil svou pozici nedůvěryhodného a nebezpečného diktátora, který využívá vojenské síly ve snaze o dosažení svých politických cílů a revize mezinárodně-právního uspořádání v regionu. Takové jednání Turecka je v rozporu se zájmy Západu a České republiky, která by tudíž měla změnit svůj celkový přístup k této zemi.

• Na tureckou invazi nelze nahlížet jako na jednorázový problém, který je možné vyřešit dílčími kroky, jako jsou diplomatické nóty, ostrá odsouzení tureckého jednání a částečné sankce. Erdoganovo Turecko se i v mnoha dalších ohledech chová jako revizionistická mocnost stavějící na rozdílných hodnotách a sledující odlišné zájmy, než které sdílí Západ. Jednání Ankary už dávno není slučitelné s jeho přístupovými rozhovoru o členství v EU a z dlouhodobého hlediska ani s členstvím v NATO.

• Česká vláda by proto měla zahájit konzultace o celkové změně vztahů s Tureckem v rámci EU, s partnery v NATO i bilaterálně, a to zejména s USA. Konkrétně by měl předseda vlády ČR na zasedání Evropské rady nejen požadovat, aby Evropská rada uložila Evropské komisi vypracování návrhů dílčích ekonomicko-politických opatření, ale i okamžité ukončení přístupových rozhovorů a vypracování nového strategického rámce pro vztahy mezi EU a Tureckem.

• Íránské revoluční gardy oznámily, že se jim podařilo unést protirežimního novináře, který pobýval v evropském exilu. Přestože se Írán soustředí primárně na destabilizaci států Blízkého východu, opakované incidenty ukazují, že jeho nepřátelský vliv a zpravodajské operace dosahují i do Evropy, kde nalezlo azyl mnoho íránských disidentů. Americké ministerstvo zahraniční odhaduje, že Írán utratil od roku 2012 více jak 16 bilionů dolarů na podporu Asadova režimu v Sýrii, Hútíjských rebelů v Jemenu, šíitských fundamentalistů v Iráku, Hizballáhu v Libanonu a Hamásu v Gaze.

• Pro kyber-bezpečnost státu představují dlouhodobě nejvýznamnější hrozbu státní aktéři, v případě České republiky se jedná zejména o Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku. Vychází to z nové Zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, kterou vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).

• Evropský parlament považuje vměšování se do voleb ze zahraničí za vážnou hrozbu evropským demokraciím. Ve svém usnesení jako nástroje vlivu zmiňuje například kampaně na sociálních sítích, kyberútoky na volební infrastrukturu nebo finanční podporu politických stran. Jako hlavní zdroj dezinformací v Evropě označuje Rusko. Řešením by podle europoslanců měla být větší podpora East StratCom Task Force, spolupráce ze strany sociálních sítí a evropský právní rámec pro boj s hybridními hrozbami.

• Velké znepokojení na dezinformačních webech způsobila nesprávně interpretovaná novela azylového zákona
• Turecko bylo kritizováno za svůj vpád do Sýrie
• Útoky na Českou televizi stále neberou konce
• Velké množství článků se věnovalo různým incidentům s migranty v západní Evropě
• Pozornosti se dostalo i ekologickým aktivistům (negativní) či Karlu Gottovi (pozitivní)

Novela azylového zákona trápí dezinformátory

Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) patří mezi časté terče kritiky dezinformačních webů, které se do něj nyní pustily opravdu masivně. Konkrétně se jim nelíbí chystaná novela azylového zákona, jež obsahuje takzvaný institut strpění. Ten umožňuje České republice „trpět“ na svém území žadatele o azyl, kteří například spáchali nějaký trestný čin a kteří se nemohou z důvodu ohrožení vrátit do své domoviny, aniž by jim musela azyl udělit. Získání azylu je tedy dle novely těžší. Strpěné osoby je navíc v případě zklidnění situace v jejich domovině jednodušší vyhostit.

Intepretace šířená na dezinformačních serverech je však značně odlišná. Vznikla na serveru ceska-justice.cz, který již má s vydáváním zkreslujících článků následně přebíraných dezinformačními weby zkušenosti, což se přesně stalo i v tomto případě. Smysl novely byl překroucen tak, aby působila, že jejím cílem je zbavit nás možnosti vyhostit trestně stíhané žadatele o azyl (ve skutečnosti nás naopak zbavuje povinnosti azyl udělit), a aby celá věc působila jako diktát Bruselu (přestože celá situace vznikla českým dotazem k Evropskému soudnímu dvoru a samotný institut strpění je navíc v českém právu přítomný již dvacet let).  

Turecká protikurdská ofenzíva

Začátek turecké vojenské operace na Kurdy obývaném severu Sýrie minulý týden dominoval veřejné debatě a mainstreamovým médiím a nejinak tomu bylo i na serverech dezinformačních. Společným jmenovatelem článků bylo odsuzování Turecka a prezidenta Erdogana. Někteří autoři situaci dále popisovali jako velkou příležitost pro Rusko.

Společnost Our Media, která provozuje dezinformační web Parlamentní listy a jejímž většinovým vlastníkem je senátor Ivo Valenta, neuspěla u městského soudu v Praze s žalobou na deník Forum 24 za uveřejnění článku s titulkem „Problémem senátora Valenty není jen střet zájmů, ale ruská žumpa jménem Parlamentní listy“. Soud uvedl, že tvrzení v článku mají věcný základ.