17 . 8 . 2 0 2 2

Proč by měly být nové sankce uvaleny právě na Írán? Dle informací amerického ministerstva zahraničí se ruští představitelé v těchto týdnech účastní výcviku v Íránu, jenž má být součástí dohody
o transferu dronů mezi oběma zeměmi. Podle Washingtonu by měl Írán dodat Rusku stovky dronů včetně těch schopných bojového nasazení. Ty pak Rusko bude využívat v pokračující agresi proti Ukrajině.

Jaké má Česká republika možnosti? Česká republika od 1. července předsedá Radě EU, která je vrcholným orgánem Evropské unie. Poté, co Rusko zahájilo 24. února letošního roku invazi v Ukrajině, uvalila EU na Ruskou federaci řadu sankcí s cílem tuto neopodstatněnou agresi zastavit. V rámci členských zemí se tyto sankce vztahují mj. i na vývoz dronů, jež mohou v soudobých konfliktech sehrát zcela zásadní úlohu. Írán tak jejich exportem do Ruska a výcvikem ruských představitelů přispívá k prohlubování a prodlužování konfliktu na ukrajinském území.

Co by měla česká vláda udělat? Česká republika by měla jakožto předsedající země Rady EU využít své role, aby prosazovala rázný postup nejen vůči Rusku, ale i zemím, které mu ve válce proti Ukrajině pomáhají. V tomto případě by tedy měla prosazovat sankce proti Íránu, který svou pomocí Ruské federaci podporuje ruskou agresi vůči Ukrajině a zároveň tím přispívá k prodlužování konfliktu, což je v rozporu s cílem aktuálních sankcí, které EU vůči Rusku implementovala.

• Německo by se v případě čínské invaze na Tchaj-wan pravděpodobně nepřipojilo k tvrdým sankcím vůči Číně, jak by požadovaly Spojené státy. Čína totiž v posledních letech předběhla Spojené státy a stala se pro Německo největším obchodním partnerem. Jejich obchodní výměna tvořila až 10 % z obratu německého zahraničního obchodu, který se minulý rok pohyboval kolem 2,6 bilionu eur (63 bilionů Kč). Pro Německo je Čína už po desetiletí hnacím motorem jeho ekonomiky a i nadále zůstává klíčovým faktorem růstu. Dle červnového výzkumu německého think tanku German Economic Institute je na čínské spotřebě přímo závislých přibližně 1,1 milionu německých pracovních míst, což představuje 2,4 % z celkového počtu existujících pracovních míst.

• Ukrajinský think tank DixiGroup vydal krátký sedmistránkový report o aktivitách ruské vojenské agentury Rosatom ve světě s konkrétními doporučeními, jak aktivity Rosatomu v různých částech světa omezit, neboť se mu zatím sankce spíše vyhýbají. V Evropě by tak dle reportu měly být vypovězeny nebo revidovány dohody o spolupráci mezi Evropským autonomním energetickým společenstvím (Euratom) a vládou Ruské federace, a to v oblasti jaderné bezpečnosti a řízené jaderné fúze. Zásobovací agentura Euratomu (Euratom Supply Agency) by pak měla zajistit maximální možné omezení ruských jaderných dodávek do EU a zahájit dialog společností Westinghouse o otázkách náhrady ruského jaderného paliva pro reaktory typu VVER. V České republice by mělo dojít k revizi kontraktů Rosatomu se společností ALTA (https://www.alta.cz/o-spolecnosti/) a Centrem výzkumu Řež.

  
  

Témata české dezinformační scény z minulého týdne:

• Jedním z témat na české dezinformační scéně byla během minulého týdne situace kolem Záporožské jaderné elektrárny, která je v současné době obsazena ruskou armádou. Dezinformátoři se pokoušeli přesunout vinu za vzniklou nebezpečnou situaci na Ukrajince.
  
• Za tímto účelem dezinformátoři mimo jiné šířili prohlášení pocházející z úst ruských nebo proruských aktérů. Sputniknapříklad 12. srpna zveřejnil článek reprodukující slova mluvčího okupační správy Záporožské oblasti Vladimira Rogova, který šířil nepodložené tvrzení, že elektrárnu ostřelovali Ukrajinci raketami západní výroby.
  

• Toto nepodložené tvrzení se objevilo i na webu První zprávy, kde dezinformátoři uvedli, že Ukrajina údajně plánuje způsobit jadernou katastrofu v Záporoží.
  
• Dezinformátoři přitom zamlčeli skutečnost, že je to právě přítomnost ruských vojenských sil v Záporožské jaderné elektrárně, která narušuje bezpečnost provozu. Rusko totiž elektrárnu využívá jako vojenskou základnu.
  

Další vývoj v oblasti dezinformací

• Projekt EU vs. Disinfo zveřejnil sérii krátkých analytických textů o pěti klíčových prokremelských dezinformačních narativech. Na webových stránkách projektu byly zatím zveřejněny první tři díly: Elity proti lidem, Ohrožené hodnoty a Ztráta suverenity.
  

• Centrum proti hybridním hrozbám zveřejnilo analýzu, jak česká kvazi-mediální scéna přebírá oficiální propagandu a dezinformační narativy Kremlu na příkladu dezinformačního webu Infokurýr. Web často skrytě přebírá strojově přeložené články z ruskojazyčných webů, které šíří oficiální ruskou propagandu. Analýzu CHH naleznete zde.
  
• Investigativní portál Investigace.cz zveřejnil článek o proruském dezinformačním webu NewsFront, který působí i v České republice. Podle amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv se web podílel na pokusech ovlivnit prezidentské volby v USA v roce 2020 a má vazby na ruskou zpravodajskou službu FSB. V Česku má dosah až půl milionu osob. Více informací v článku zde.
  
• Agnessa Němirovskaja, bývalá vedoucí pracovnice ruské státní televize Rossija 1, kde šířila oficiální kremelskou propagandu, například o fašistické Ukrajině, má bydliště v Praze 5. Němirovskaja za službu ruskému režimu od Putina dokonce obdržela Řád družby. Více v článku dostupném na Deníku N.
  

• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval členské státy EU, aby přestaly udělovat víza občanům Ruské federace. Případný zákaz by se neměl vztahovat na Rusy, kterým doma hrozí nebezpečí a kteří se staví proti režimu v Rusku. Zelenskyj zároveň poděkoval České republice a baltským státům za podporu jeho návrhu.
  

• Česko již vydávání víz pro ruské turisty pozastavilo s výjimkou humanitárních důvodů nebo rodinných vazeb. Česká republika je zároveň první zemí EU, která pozastavila vydávání víz plošně. Ve většině zemí EU to však neplatí, takže Rusové mohou například vstoupit do Finska a odtud cestovat do většiny zemí Schengenu.
  

• Česká republika se snaží prosadit přijetí plošného pozastavení vydávání víz ruským občanům na úrovni EU. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského usiluje ČR o koordinovaný postup EU a otázku pozastavení víz opakovaně vznesla při jednáních v Bruselu. Lipavský dále uvedl, že: "V době ruské agrese, jejíž deklarované hranice se stále posouvají, nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů." 

• Jana Bobošíková dne 2. srpna ve svém internetovém pořadu „Aby bylo jasno” tvrdila, že ředitel BIS Michal Koudelka údajně 11. května v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl: „Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. BIS na to musí reagovat."
  

• Koudelka však nic takového neřekl, jak na pravou míru BIS uvedla v tiskové zprávě z 6. srpna: „Jak je z originálního textu patrné, tak je řeč obecně o vztahu společnosti k dezinformacím, není zde o činnosti BIS žádná zmínka. Pokud ředitel Koudelka v rozhovoru mluví o nevybíravých útocích a znevažování, pak nemá na mysli kritiku, ale hrubé urážky a vyhrožování nejvyšším ústavním činitelům.”
  

• Koudelka totiž v původním rozhovoru mimo jiné uvedl, že: „Jde o to, kdo a jakým způsobem tyhle informace šíří a do jakého kontextu je zasazuje, a to už pak pohled na celý problém mění. Nebo vzpomeňme si na docela ošklivé útoky na ministra vnitra nebo ministryni obrany, která dělá velmi odhodlaně a velmi dobře svojí práci. A velmi odvážně musím říci. Přesto místo poděkování čelí nevybíravým útokům. Nebo znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny. A toto všechno má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně prostě musíme být připraveni reagovat.“
  
• Zmanipulované a z kontextu vytržené prohlášení ředitele BIS se pak dále šířilo na dezinformační scéně, například na Prvních zprávách nebo Parlamentních listech.
  

Poslechněte si speciální sérii European Values Podcast s názvem Ukraine Watch Edition! V rámci této série se dozvíte vše o aktuálních tématech týkajících se ruské invaze v Ukrajině, a to od expertek z Information Defense Hub a našich analytiků.
Hostem první epizody je Sonia Koshkina, známá ukrajinská novinářka, se kterou si analytik David Stulík povídal o nedávné dohodě o vývozu obilí, nejnovější situaci na frontě a očekávané ukrajinské protiofenzívě na jihu země či personálních změnách v ukrajinských orgánech činných v trestním řízení. 

OTEVŘENÉ POZICE

• Provozní manažer/manažerka
• Stážista/Stážistka v provozní a projektové sekci
  
• Vedoucí programu Red Watch
• External Associate of Information Defense Hub
  
• Junior Project Associate of Information Defense Hub (Ukrainian language)
  
• Vedoucí Centra informačního odboje (IDH – Information Defense Hub)
  

CZK:   Transparentní účet

ČÚ:     2300405420/2010

VS:     2022

Odhlásit odběr