Jaký je kontext? Jak ukázala nedávná analýza projektu Atlas ruského a čínského vlivu, výrazná část poslanců zatím veřejně vůbec nedala najevo svůj postoj k Čínské lidové republice a jejím podvratným vlivovým aktivitám. Celkově svůj postoj k Číně jasně vyjádřilo méně než 80 poslanců, z nichž hned 28 se přinejmenším v minulosti přiklonilo na stranu jejích zájmů. Proti vlivu Komunistické strany Číny tak ve Sněmovně otevřeně stojí jen zhruba 50 poslanců.
Přitom na rostoucí hrozby vyplývající z čínského vlivu upozorňuje i BIS ve své výroční zprávě za rok 2021, kdy zaznamenala rostoucí vlivové operace pohybující se na celém spektru aktivit a platforem a to včetně působení na akademické prostředí, jak detailněji popisuje i náš výzkum. Mezi nejzásadnější zjištění našeho výzkumu patří především spolupráce mezi českými univerzitami a čínskými entitami s jasně dokázanými vazbami na čínský vojenský průmysl nebo s těmi, které jsou součástí čínské propagandy.
Proč je současná situace rizikem pro ČR? Vzhledem k rostoucí moci Číny a jejím přibývajícím výhružkám vůči Tchaj-wanu představuje tento trend do budoucna výraznou potenciální hrozbu. Nelze totiž odhadnout, jak by se zbylých více než 120 poslanců, kteří svůj názor na čínské aktivity dosud nedali zřetelně najevo, postavili k výraznějšímu tlaku a vlivovým operacím z čínské strany.
O takovou kampaň by se Čína mohla pokusit například v případě, když by v blízké době plánovala vojenské napadení Tchaj-wanu a chtěla by zmírnit následné mezinárodní dopady. Podobný problém se nicméně projevil už i v minulosti v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy předchozí Poslanecká sněmovna odmítla přijmout výzvu k vyšetření původu koronaviru, jenž má s nejvyšší pravděpodobností původ právě v Číně. Zároveň Poslaneckou sněmovnou neprošlo ani poděkování Tchaj-wanu za jeho pomoc v době pandemie, ačkoliv na rozdíl od Číny poskytnul ČR zdravotnické pomůcky proti covidu-19 zadarmo.
Jakých stran se tento problém týká? Až na jednu výjimku, kterou tvoří Piráti, nedala svůj postoj vůči Číně najevo minimálně polovina poslanců všech sněmovních poslaneckých klubů. Z vládních stran jde zejména o STAN, z jejichž poslanců se k Číně a jejím podvratným vlivovým aktivitám dosud nevyjádřilo 26 z celkového počtu 33 poslanců. I poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL a TOP09 mají nicméně mnoho vůči Číně neaktivních poslanců. Hůře si vedou pouze opoziční strany, v ANO svůj postoj nedalo najevo hned 48 ze 72 poslanců, v SPD 12 ze 20.
Co je potřeba dělat? Vedení jednotlivých sněmovních stran by mělo vyvíjet větší tlak na všechny své poslance, aby byli rozhodnější a hlasitější ve svém postoji vůči Číně a jejím vlivovým operacím.
|