Autoři studie důrazně doporučují lékařům, aby dbali na svou přísahu a velkoryse nás osvobodili.
Tato studie by měla znamenat dvě věci:
1. Lékaři, na něž se státní zástupce, zřizovatel nebo zaměstnavatel zaměřuje kvůli rozdílným názorům na roušky (podle mě i na léčebné postupy a další) nemohou být stíháni, vyhazováni z práce, zastrašováni, jakkoli kriminalizováni, vyhozeni či jakkoli potrestáni.
2. Pokuty za porušení nošení roušek musí být zrušeny.
Každý, komu byla udělena pokuta, by měl tuto studii zaslat příslušnému orgánu / státnímu zastupitelství.
Vedoucí školy / učitelé a zaměstnavatelé by také měli být opatrnější.
Nezapomeňte, že pandemie skončí a s ní panika a hysterie. Pak Vás soudy - samy, aby odvrátily pozornost od své vlastní viny - obětují jako obětního beránka budou Vás pronásledovat se vší závažností.
Důrazně nedoporučujeme „nutit“ studenta nebo zaměstnance nosit roušku, aniž byste nejprve obdržely konkrétní pozitivní doporučení od lékaře.
Rovněž doporučujeme majitelům firem, aby nikoho nevykázali ze zaměstnání bez roušky. Roušky jsou zdraví škodlivé a neexistuje jediná studie, která by jasně prokázala jejich přínos.
Na dveře napište, že předpokládáte, že každý, kdo nenosí roušku, je od povinnosti nosit roušku vyžadované opatřením MZČR osvobozen. Úkolem zaměstnavatelů a poskytovatelů služeb není hrát si na policisty. Pouze se vystavujete nebezpečí, že se stanete trestně stíhatelnými.
Ústava ČR zákon č. 1/1993 hlava 1 článek 2 odstavec 4:
- Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Listina základních práv a svobod zákon č. 2/1993 hlava 1 článek 1:
- Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
Listina základních práv a svobod zákon č. 2/1993 hlava 1 článek 33 odstavec 1:
- Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
Článek 1 Úmluva OSN proti mučení:
- Pro účely této úmluvy se výrazem „mučení“ rozumí jakýkoli čin, při kterém je člověku úmyslně způsobena velká fyzická nebo emoční bolest nebo utrpení ... za účelem zastrašování nebo nátlaku na něj nebo na třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na jakýkoli druh diskriminace, pokud je tato bolest nebo utrpení způsobeno zaměstnancem veřejné služby nebo jinou osobou jednající v úřední funkci, na jejich popud nebo s jejich výslovným nebo tichým souhlasem.
|