|
Co se stalo na kosovsko-srbské hranici? V neděli jsme byli svědky napětí na kosovsko-srbské hranici, konkrétně na přechodech Jarinje and Brnjak. Na srbské straně byly vybudovány provizorní barikády, zatímco na kosovské straně byly přítomny kosovské speciální síly.
Situace eskalovala poté, co kosovská vláda rozhodla o tom, že osobní doklady vydávané srbskou stranou budou při vstupu do země nahrazovány dočasnými kosovskými dokumenty. Šlo o odvetné opatření vůči Bělehradu, který doklady vydávané v Kosovu neuznává.
Olej do ohně přilil politik z vládnoucí srbské strany Dukanovič, který prohlásil, že Srbsko zřejmě bude nuceno denacifikovat Balkán. Jde o rétoriku, která v podstatě kopíruje ruské „odůvodnění“ vpádu do Ukrajiny.
Jaký je vztah Bělehradu s Moskvou a Pekingem? Není to nicméně žádnou novinkou a jde o dlouhodobý trend. Režim nynější srbského prezidenta Vučiče má velmi pozitivní vztah k nynějšímu ruskému diktátorovi Putinovi. V minulosti srbský prezident opakovaně vystupoval proti protiruským sankcím, jež byly přijaty většinou západních států. Stejně tak má nynější Srbsko velmi pozitivní vztahy s totalitním čínským režimem.
To vše jde ale proti oficiálně deklarované snaze Bělehradu usilovat o status kandidátské země Evropské unie, kdy je pro vstup do sedmadvacitky zhruba padesát procent Srbů. Unie přitom vynakládá nemalé finanční prostředky na reformaci a modernizaci země a podle čísel za posledních osmnáct let do Srbska investovala celkem 3 688 000 000 EUR.
Co by měla Evropská unie udělat? Představitele unijní diplomacie by proto měli zvážit cestu za srbským prezidentem, na které by si měli zcela vyjasnit, jestli Srbsko skutečně stojí o členství v EU. Evropská unie by neměla dotovat režim, který nesdílí její hodnoty a svojí politikou a rétorikou zvyšuje napětí v regionu, který si prošel krvavým válečným konfliktem a vzal život více než 100 000 lidem.
|
