Vláda by měla spustit vysvětlovací kampaň o dezinformacích a přijímat pomoc pouze od spojenců

Česká republika se vinou nekompetentnosti své vlády dostala do nejhorší pandemické situace na světě. Spojenci Česka, ať už jde o NATO, EU nebo jednotlivé spojenecké státy, nyní nabízejí a poskytují materiální i personální pomoc. Česká vláda by měla tuto podporu přijímat primárně od spojenců, kteří si navzájem asistují z důvodů spojeneckých svazků, nikoliv od agresivních autoritářských režimů, jako je Čína, která podobné kroky činí ve snaze získat geopolitický vliv. Nikdy by se již neměla opakovat pro Českou republiku ponižující scéna, kdy se vedení vlády klaní čínskému velvyslanci a poté veřejně chválí Čínu „jak pandemii zvládla“, přestože čínská vláda je hlavním viníkem rozsahu pandemie COVID-19, jelikož úvodem letošního roku docházelo k umlčování čínských lékařů varujících před nebezpečím a k manipulaci zdravotnických dat čínskou vládou. Česká vláda by již nikdy neměla veřejně lhát ve prospěch komunistické Číny.

Vládní kabinet již od jarního nástupu epidemie selhává v oblasti komunikace epidemiologické situace a odpovídajících opatření. Kromě zmatené a nekoordinované komunikace vládních představitelů se naplno ukazuje dlouhodobá absence mechanismů strategické komunikace české státní správy, které měly klíčové úřady vybudovat na základě závěrů Auditu národní bezpečnosti z prosince 2016. Lze pozorovat neschopnost státu efektivně reagovat na rozsáhlé dezinformační kampaně týkající se COVID-19, potřeby nosit roušky, dodržovat odstupy nebo okolo očkování budoucí vakcínou. Nový ministr zdravotnictví by s podporou dalších členů vlády měl spustit rozsáhlou komunikační kampaň vysvětlující potřebná hygienická opatření tak, aby se počet jejich popíračů v populaci společenským tlakem snížil. Jinak hrozí rozsáhlé nesouhlasy obyvatelstva a v důsledku výrazné zhoršování epidemiologické situace.

Z analýzy, která měří odolnost institucí Evropské unie vůči vlivu autoritářských režimů vyplývá, že nejodolnější institucí je Evropský parlament. 

Nejsilnější politické frakce v EP (Evropská lidová strana, Obnova Evropy, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů) jsou obecně velmi kritické vůči praktikám autoritářských režimů a vyvíjejí podstatný sociální tlak na své členy, což vede k parlamentnímu hlasování, které je více v souladu s ideologiemi těchto stran. 

Protipólem jsou parlamentní skupiny na politických periferiích, krajně pravicová Identita a demokracie (ID) a krajně levicová Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL), které spolu s poslaneckými nestraníky patří mezi největší podporovatele autoritářských režimů. 

K těmto politicky periferním frakcím se hlásí také česká KSČM (GUE/NGL) a SPD (ID) a projevuje se to i na hlasování, která se týkají zahraničních vlivů. Na půdě EP čeští europoslanci z těchto stran (Kateřina Konečná z KSČM a Ivan David a Hynek Blaško z SDP) hlasují tak, že se staví do pozice podporovatelů autoritářských režimů a odmítají hlasovat pro návrhy, které autoritářské země kritizují, sankciují nebo staví do negativního světla. 

KSČM a SPD vycházejí jako nejméně kritické národní politické strany vůči autoritářským režimům a vůči Kremlu specificky ze všech národních politických stran zemí střední a východní Evropy v EP.

• Rosatom se chystá přesunout jednu ze svých dceřiných společností do Prahy nebo do Vídně, aby byl po vzoru předchozích projektů v jiných zemích administrativně blíže místu, kde se o tendru rozhoduje. Podobně postupoval třeba ve Finsku, kdy se při stavbě jaderné elektrárny Hanhikivi přesunula do Helsinek dceřiná společnost Rusatom Overseas. Tu vede jeden z vysoce postavených Čechů v ruské korporaci Leoš Tomíček, který by se měl podle informací Deníku N do střední Evropy nyní přesunout a na tendr v Česku dohlížet. Pro Rosatom však může být aktuálně problémem osoba jejího současného předsedy dozorčí rady, jímž je Sergej Kirijenko, kterého Evropská unie minulý týden umístila na sankční seznam kvůli otravě Alexeje Navalného. To pro Deník N potvrdil i jeden z pracovníků státní správy, který se pohybuje kolem příprav tendru na dostavbu Dukovan.

• Ruské ministerstvo financí navrhlo poměrně rozsáhlé armádní škrty, které by znamenaly redukci velikosti ruské armády o 10 % (konkrétně zhruba o 100 000 lidí). Škrty by dále vedly k navýšení penzijního věku pro vojáky, ale i zaměstnance orgánů pověřených vymáháním práva nebo pro zmrazení sociálních benefitů pro členy ozbrojených složek.

• Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi uděluje Evropský parlament každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl předseda Evropského parlamentu David Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin.

• Dva čínští diplomaté surově napadli člena tchajwanské delegace na Fidži, který byl následně hospitalizován. K incidentu, který byl zamlčován, mělo dojít 8. října na recepci pořádané Tchajpejskou obchodní kanceláří (která vzhledem k absenci oficiálních diplomatických vztahů plní roli ambasády) při příležitosti oslav tchajwanského státního svátku. Vláda na Fidži však na incident i přes protestní nótu Tchaj-wanu nijak nereagovala

• Výbor kanadského parlamentu pro lidská práva oficiálně označil čínské zacházení s Ujgury za genocidu.

• Značná pozornost byla minulý týden věnována nedávné demonstraci proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí, přičemž podle dezinformátorů za její násilné vyvrcholení mohou policejní provokatéři
• Zásadním tématem zůstává i samotná pandemie, kterou dezinformátoři nepřestávají zpochybňovat
• Mezi zahraničními kauzami na dezinformační scéně rezonoval útok nožem na francouzského středoškolského učitele přistěhovalcem čečenského původu

Čísla o koronaviru? Dezinformátoři věří hlavně těm nepravdivým

Přestože nebezpečná realita koronavirové pandemie je nyní každým dnem o něco hmatatelnější, dezinformační weby se stále naplno snaží situaci zlehčovat, přičemž mnozí autoři dokonce neváhají i dnes tvrdit, že žádná pandemie ve skutečnosti neexistuje. Téměř všechny oficiální údaje o koronaviru jsou dezinformátory zpochybňovány či manipulativně interpretovány s cílem vytvořit dojem, že zde vlastně není žádný problém a vláda jen úmyslně vyvolává hysterii. Kreativní práci s oficiálními daty dezinformátoři někdy obohatí o zcela vymyšlené údaje, a tak se například v článku „Koronavirus – tvrdá data o neexistující pandemii“ na serveru Pravý prostor můžeme dočíst, že na covid zemřelo na celém světě zhruba 120 tisíc lidí, skutečné číslo je však téměř desetkrát větší. V jiném článku se zase autorka „už asi dva měsíce“ ptá, proč nebyly v Německu ulice plné mrtvol poté, co se v srpnu v Berlíně odehrála „milionová demonstrace bez roušek“. Odpověď lze najít v průměru za dvě minuty, tedy že reálná účast zmiňované demonstrace byla necelých 40 tisíc. V českém kontextu je patrně nejnebezpečnější zpochybňování údajů od místních autorit, které může vést čtenáře k nedodržování opatření, a tedy i zhoršení epidemiologické situace. Dezinformátoři kvůli tomu vzývají názory různých méně či více samozvaných odborníků, oblíbený je například Jan Hnízdil, mimo jiné držitel Bludného balvanu, ceny udělované za pseudovědeckou činnost.

Aktuálně odstupivší ministr zdravotnictví Prymula na svém twitterovém účtu mimochodem nedávno začal vyvracet konkrétní dezinformace, které se o koronaviru šíří, což je rozhodně záslužné. Pikantnější než fact-checkingové příspěvky je však Prymulův odchod způsobený jeho nachytáním při nedodržování vlastních opatření, což pozornosti dezinformátorů samozřejmě neuniklo. Jejich reakce nás příliš nepřekvapila, server ProtiProud tak například přišel s tím, že za vším stojí Bezpečnostní informační služba; na webu Arfa.cz bývalého bulvárního novináře Ondřeje Höppnera zase můžeme nalézt chválu na deník Blesk, jehož novináři s odhalením přišli, a naopak útoky na Českou televizi. Höppner mimochodem poněkud bizarně na vlastním webu cituje sám sebe:

Čeští dezinformátoři s chutí komentovali zavraždění francouzského učitele přistěhovalcem

Na předměstí Paříže byl 16. října zabit středoškolský učitel dějepisu, který několik dní před útokem vyučoval o svobodě slova a ukazoval žákům karikatury proroka Mohameda. Nožem na něj zaútočil osmnáctiletý mladík, který je podle dostupných informací čečenského původu, a uřízl mu hlavu. Policie čin vyšetřuje jako teroristický útok, přičemž útočník byl policií při zatýkání postřelen a následně svým zraněním podlehl.

Tato kauza rezonovala na českých dezinformačních webech zcela bez překvapení, neboť tuzemští dezinformátoři si takové příležitosti k nenávistným a dezinformačním komentářům zpravidla nenechají ujít. Nesnažíme se událost nikterak zlehčovat, nicméně způsob „informování“ ze strany dezinformačních webů je zcela zavádějící. Opakovalo se téma strašení z toho, jak bude vypadat evropská budoucnost. Český dezinformátor v takových momentech nic nezůstane dlužen kdejakému jasnovidci, neboť bez dat, zdrojů a argumentů predikuje budoucnost jako z křišťálové koule. Servery Eurabia a Česko aktuálně odněkud dokázaly vydolovat 5 let starý výrok Karla Schwarzenberga na adresu české hysterie vůči migraci: „Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky!“ a svou krátkou zprávou naznačují, že snad tento dlouholetý poslanec a spoluzakladatel strany TOP 09 má s podřezáním francouzského učitele něco společného a měly by se o něj zajímat francouzské protiteroristické úřady. Na webu Svobodný svět pak předvedli jednu z novějších taktik, která spočívá v záměrně špatné interpretaci článku z velkého seriózního zpravodajského zdroje. Autor článku píše, že deník The New York Times o události informuje tak, aby jako hlavního viníka vykreslil francouzskou policii za zabití útočníka. Důvodem je titulek článku, který Svobodný svět překládá jako: „Francouzská policie zastřelila na ulici muže po smrtelném útoku nožem“, a tvrdí, že „titulek úmyslně převrací časovou souslednost událostí a tím i kauzální souvislost“. Neradi bychom přeceňovali pravidelné čtenáře tohoto dezinformačního webu, ale nic jako tato umělá „kauza“ neukazuje na potřebu číst celé články a ne pouze titulky, neboť hned první věta začíná „Muž ozbrojený nožem setnul hlavu učiteli nedaleko školy na předměstí severně od Paříže a později ho policie zastřelila…“

Poslanec hnutí STAN a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Pávek minulý týden vzbudil pozornost příspěvkem na svém facebookovém profilu, ve kterém vyjádřil názor, že za násilím, které vypuklo při nedávné demonstraci proti na Staroměstském náměstí, stojí policejní provokatéři. Nejenže pro toto tvrzení neexistují žádné přesvědčivé důkazy, ale jedná se o nejvýraznější narativ šířený v této souvislosti na dezinformačních webech, jak jsme psali v minulém newsletteru. Možná ještě tragičtější byl poté Pávkův rozhovor pro server iROZHLAS.cz, ve kterém mimo jiné zpochybnil oficiální koronavirové statistiky či uvedl, že je mu jedno, když jeho názory přejímají dezinformátoři (citoval jej Aeronet či Sputnik) . K nim koneckonců Pávek opravdu nemá daleko, neboť na svém profilu sdílí i příspěvky od lidí, jako je Nela Lisková, bývalá konzulka samozvaného konzulátu Doněcké lidové republiky, či Michal „Shark“ Hašek, šarlatán, po jehož alternativní léčbě rakoviny zemřela jeho vlastní matka. Pávek se v rozhovoru pro iROZHLAS.cz bránil například tím, že jeho facebookový profil je soukromý. Když však redaktor Pávka upozornil na to, že je jeho profil otevřený, Pávek uvedl, že „všechny profily jsou otevřené“. Tolik k Pávkovým schopnostem používat internet.