Česká diplomacie by měla na agendu česko-polských mezivládních konzultací přidat téma boje s dezinformacemi

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty zorganizovalo v rámci projektu podpořeného Česko-polským fórem workshop na téma ruských vlivových operací. Čeští a polští experti z vládního i nevládního sektoru si vyměnili informace o institucionálním zabezpečení a jak čelit nepřátelským operacím.

Diskuse byla zaměřena i na specifický fenomén operací využívajících manipulace historického narativu, dezinformační kampaně a bezpečnostně-obranný aspekt problematiky. Na obou stranách existuje solidní know-how a systém reakce na nepřátelské útoky. Zároveň vyvstává potřeba posílit vnitrostátní koordinace jak ČR, tak v Polsku. Platí to zejména pro oblasti strategické komunikace.

Česko a Polsko mohou ke vzájemnému sdílení nabídnout mnoho poznatků. Tématika se na obou stranách týká několika resortů a různých složek zpravodajských služeb. Nutná je intenzivní spolupráce vlády a expertní komunity. Tomuto tématu by se měl věnovat i formát 2+2.

Evropské hodnoty v kontextu výše uvedeného doporučují, aby česká a polská vláda zařadily toto téma na agendu příštích mezivládních konzultací. Je evidentní, že nepřátelské operace tohoto druhu budou ze strany Ruské federace pokračovat. Formát mezivládních konzultací umožňuje přímý kontakt relevantních složek veřejné správy na české i polské straně.

Specifikace pozice:

• Analytická činnost se zaměřením na tématiku ruských dezinformačních a vlivových aktivit v Bělorusku;
• Koordinace analytických výstupů v rámci specifického mezinárodního projektu;
• Příprava textů, analýz a spolupráce s dalšími analytiky v rámci projektu.

Deadline: úterý 20. října 2020

Specifikace pozice:

• Spolupráce na běžné finanční administrativě pod vedením finančního manažera;
• Podíl na přípravě, administraci a podávání grantových žádostí;
• Podíl na přípravě rozpočtů a dohled nad cashflow;
• Kontrola plnění smluvních podmínek a finanční reporting vůči donorům organizace;
• Systematický monitoring grantových příležitostí;
• Podíl na péči o individuální donory.

Deadline: neděle 18. října 2020

• Telekomunikační společnosti Orange Belgium a Proximus se dle dvou blízkých zdrojů rozhodly v Belgii a Lucembursku postupně vyměnit produkty od Huawei za produkty od firmy Nokia. K výměně by mělo dojít kvůli politickému tlaku vyvinutému na obě firmy, který následoval po varování ze strany Spojených států kvůli nebezpečí zneužití produktů firmy Huawei pro čínskou špionáž.

• Bezpečnostní konference Globsec Bratislava Forum 2020 ukončila po kritice spolupráci s čínskou firmou Huawei, za kterou měl na konferenci vystoupit její viceprezident pro Evropu Abraham Liu. Účast zkritizovala například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která pohrozila zrušením své účasti, nebo česká eurokomisařka Věra Jourová.

• Čína plánuje postavit v Maďarsku svůj první univerzitní kampus. V prosinci 2019 se na tom dohodl maďarský ministr pro inovace a technologie László Palkovics s rektorem čínské Univerzity Fu-tan. Kampus by měl být dle nejnovějších zpráv maďarských médií dokončený pravděpodobně v roce 2024 a měl by vzdělávat 5 až 6 tisíc studentů. V Maďarsku v současné době existuje hned 5 Konfuciových institutů, které fungují jako prostředek pro prosazování čínského vlivu.

• Nejmenovaný vysoce postavený představitel Německa ve strachu z poškození obchodních vazeb s Čínou znemožnil v roce 2018 šíření reportu německé rozvědky o rostoucím čínském vlivu v Německu a k reportu se tak nedostala většina představitelů německé vlády. Report poukazoval právě na těsné vztahy německého byznysu a čínské vlády.

• Velká Británie a Ukrajina podepsaly v uplynulém týdnu memorandum o spolupráci v oblasti obrany. Velká Británie tak skrz státní agenturu poskytne Ukrajině půjčku ve výši 1,25 miliard liber, za kterou by měla Ukrajina vystavět nové lodě pro černomořskou a azovskou flotilu a zároveň přístavní infrastrukturu v ukrajinském přístavu Okachiv.

• Na sledovaných webech je masivně zpochybňována závažnost koronavirové pandemie
• V menší míře byly minulý týden pokryty krajské a senátní volby
• Válka o Náhorní Karabach je na české dezinformační scéně prezentována takřka výhradně ruskou optikou
• Tradičně silnými tématy zůstává kritika Evropské unie či migrace

Volby ve stínu koronaviru

Přestože z českého dění aktuálně dezinformátory zajímá především koronavirová pandemie, našli si prostor i na reflexi nedávných krajských a senátních voleb. U hodnocení výsledků to protentokrát zůstalo a na rozdíl od předchozích voleb nedocházelo k šíření dezinformací či zpochybňování průběhu voleb – při evropských volbách v květnu minulého roku například Aeronet varoval před nočním falšováním hlasů. I letos se sice určitá varování před volební manipulací objevovala, a to konkrétně v souvislosti s hlasováním občanů v karanténě, k tomu však docházelo ještě v létě před schválením alternativních možností hlasování, v bezprostřední blízkosti voleb se již situace uklidnila. Konspirace zde šířil opět hlavně Aeronet, podle kterého byli kupříkladu dělníci z OKD uvrhnuti do karantény právě proto, aby jim bylo zabráněno volit.

Co se týče samotného hodnocení uplynulých voleb dezinformátory, je možné identifikovat dva hlavní trendy. Prvním je negativní vykreslování úspěchů opozičních stran, spojené s kritikou utváření koalic zaměřených proti hnutí ANO. Přestože popularita vlády Andreje Babiše mezi dezinformátory kvůli koronavirovým opatřením viditelně ochladla, ve střetu s demokratickými opozičními stranami má ANO na sledovaných webech stále podporu. Druhým trendem je pak volání po zrušení Senátu. Za zmínku stojí také články kritizující používání hnědé barvy pro hnutí SPD ve volebních diagramech, čímž se prý média snaží podprahově podsunovat, že SPD je strana spojená s fašismem. Stejné dezinformační weby přitom například velice nadprahově spojují s fašismem Mikuláše Mináře právě proto, že na sobě měl párkrát hnědé oblečení.

Boj o Náhorní Karabach se stal předmětem dezinformací

Boj mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu se rozhořel po mnoha letech sporů. Jedná se o území formálně náležící Ázerbájdžánu, žije na něm však takřka výhradně arménská menšina a vojensky jej kontrolují arménské jednotky. Od roku 1994, kdy skončila doposud poslední válka o Náhorní Karabach, zde bylo udržováno velmi křehké příměří, které dozorovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ázerbájdžán nyní bojuje s podporou Turecka a do konfliktu zasahuje také Rusko. Byť otevřeně neválčí na žádné ze stran konfliktu, je tradičním spojencem Arménie. Podle docenta Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Emila Aslana je pro Rusko „latentnější konflikt v tomto území důležitý. Něco na principu ‚rozděl a panuj‘. Pro Rusko je důležité mít částečný vliv v obou zemích, převážně kvůli ropě“.

Témata blízká Kremlu se již tradičně objevují i na české dezinformační scéně a nejinak je tomu i v tomto případě. Sledované weby za uplynulý týden publikovaly 114 článků, které pojednávaly právě o válce o Náhorní Karabach. Nejvíce se objevoval narativ, který prezentuje Rusko jako zachránce a mírotvorce, a to především v souvislosti s uzavřením humanitárního příměří 10. října 2020 v Moskvě. Články však často neobsahují kontext ani nerozebírají ruské zájmy v regionu; suše konstatují, že bez Ruska není míru. Slovenský poslanec a známý dezinformátor Ľuboš Blaha na svém profilu na Facebooku dokonce napsal: „A jsem vděčný Ruské federaci za mír. Vyřešili Sýrii. Vyřešili Írán. Vyřešili Venezuelu. Vyřešili Náhorní Karabach. A vyřeší Bělorusko ... Vyřeší všechny války a chaos, které přichází ze Západu. Bez Ruska není mír.“ Jeho status recykloval například český Sputnik. Objevily se také články, které obviňují z eskalace situace Evropskou unii či USA. „Zabodoval“ opět také nekorunovaný král dezinformační scény mezi českými politiky Ivan David (SPD), který na webu Nová republika, jehož je majitelem, vydal článek, kde lže tak moc, až mu to rozporuje i jiná dezinformační stránka. Stěžuje si totiž mimo jiné na to, že český ministr zahraničí Tomáš Petříček se „doposud k vraždění civilistů v Náhorním Karabachu nijak nevyjádřil. Asi ještě čeká na pokyny z Berlína.“ Den předtím přitom na Sputniku publikovali článek s titulkem „Petříček reagoval na konflikt v Karabachu: Zabíjení lidí nemůžeme nečinně tolerovat“.

Zpěvačka Ilona Csáková se stala nejnovějším přírůstkem v řadě celebrit zpochybňujících vážnost koronavirové pandemie. Příspěvky těchto celebrit, mezi které se zařadili i Janek Ledecký či Bára Basiková, jsou nebezpečné především velkým dosahem, který tyto osobnosti mají. Csáková na svém facebookovém profilu zveřejnila příspěvek jako vystřižený z dezinformačních serverů, ve kterém nechybělo ani absurdní obviňování Billa Gatese či označování dosud nedokončené vakcíny proti koronaviru za kontraproduktivní. Je možná spíše k pláči než k smíchu, že takový dezinformační příspěvek, který přispívá k bagatelizaci pandemie a tedy i dalším úmrtím, končí Csáková výzvou, že se lidé nesmí bát chránit své zdraví. Své podlehnutí dezinformacím Csáková stvrdila včera, kdy tentokrát sdílela status Nely Lískové, pro-kremelské aktivistky a bývalé konzulky ilegálního „doněckého konzulátu“, podle kterého za aktuální pandemií stojí protentokrát Rockefellerova nadace.