Kdo se bojí, nesmí do lesa. Alespoň ne do toho Branišovského, kde kromě tajemných přízraků můžete vidět strom oběšenců. Pro strašpytle není ani jeskyně Býčí skála, zámek Velké Losiny nebo pražský bohnický hřbitov. Jaká tajemství tato a další místa v Česku skrývají?

Můžete cestovat po místech známých svými přírodními krásami, po romantických hradech, zříceninách a zámcích, po stylových architektonických památkách z novodobých dějin, ale také se můžete podívat někam, kde na vás dýchne tajemno. Budete se možná divit, ale v tuzemsku není takových míst málo.
   

Temné tajemství lomu Amerika
Lomy Velká a Malá Amerika patří mezi turisticky nejvyhledávanější místa ve středních Čechách. Zdaleka ne všichni návštěvníci jsou ovšem seznámeni s tajemnou legendou o německém vojákovi Hagenovi. V roce 1945 tu Hagen jako jediný z čety přežil ozbrojený útok. Posléze se ukrýval právě v jeskyních lomu Malá Amerika. Po dlouhých měsících strávených v jeskynní tmě a tichu, kde přežíval jen na potravě, kterou našel nebo ukradl horníkům, Hagen zešílel. Dodnes prý nesnáší vetřelce z pozemského světa, a proto v jeskyních straší.
    

Kostnice v Sedlci
Od duchů a přízraků se přesuňme k něčemu mnohem hmatatelnějšímu – ke kostem tisíců mrtvých. Ty se nacházejí v kostnici v sedleckém kostele Všech svatých na předměstí Kutné Hory. Právě tam, v podzemní kapli, na místě, kde bylo po morové ráně roku 1318 pohřbeno až 30 tisíc mrtvých, postavil slepý mnich v 16. století z jejich ostatků první struktury – základ současné kostnice. Na její tvorbě se později podílelo vícero lidí, zejména řezbář František Rint, který má na současné podobě kostnice a rozložení lidských ostatků asi největší zásluhu.

   
Pražský hřbitov bláznů
Hřbitov chovanců Ústavu pro choromyslné Bohnice, který leží hned v sousedství rozkvetlé zahrádkářské kolonie, patří mezi nejtemnější místa v Praze. Kvůli jeho neveselé historii je tu cítit prapodivný proud energie… Alespoň to tvrdí jedinci, kteří o sobě říkají, že jsou senzitivní na paranormální jevy. Za tepanou bránou se otevírá pohřebiště nejen pro pacienty psychiatrické léčebny, děti i dospělé, ale také sebevrahy, italské vojáky a údajně i různě nepohodlné osoby. Pod břečťanem, který prorůstá celým hřbitovem, se skrývá více než 4 000 hrobů.
   

Hon na čarodějnice v Losinách
Krví a slzami zalitou historii má také zámek ve Velkých Losinách ležící kousek od Šumperku. V letech 1678–1692 probíhaly na losinském panství čarodějnické procesy, za kterými stál šílený inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Hon na čarodějnice stál život 56 lidí. Byli umučeni těmi nejhoršími způsoby. O tomto období v Losinách napsal Václav Kaplický román Kladivo na čarodějnice (1963) a o 6 let později ho natočil Otakar Vávra jako film.
   

Hrad Kašperk
Hrad Kašperk se nachází na Šumavě a jedná se o nejvýše položené královské sídlo v celé republice. Obklopují ho husté lesy, které nahrávají celkově pochmurné a zšeřelé atmosféře. Za děsivé historky, jež tuto stavbu oplétají, může Swiza, tajuplná žena a pohanská kněžka, která si ho vyvolila za svoje sídlo. Objevuje se s parožím na hlavě, oblečená do vlčí kůže. Zjevuje se pravidelně, protože z lidského strachu a obdivu čerpá svou sílu. Pověsti říkají, že když se jí někdo svou reakcí – například příliš pohrdavou – znelíbí, vyslouží si prokletí paralýzy či nemoci.
   

Hrad Houska
Nedaleko České Lípy leží hrad Houska, „tajuplná klasika“, která patří k tomu nejzáhadnějšímu a nejmagičtějšímu, co může naše vlast nabídnout. Záhady kolem hradu začínají už u jeho polohy – leží totiž naprosto mimo všechny důležité obchodní stezky a cesty, mimo všechny hranice a ani dnes k němu není cesta úplně snadná. Říká se, že jeho lokalita byla takto zvolena proto, že stojí na skále, ve které je puklina vedoucí až do pekel.
   

Zřícenina hradu Trosky
Dvě věže, trčící na černé čedičové skále jako ďábelské rohy – takhle démonicky mohou v krajině působit věže Baba a Panna, pozůstatky hradu Trosky. To nejtajemnější se podle všeho skrývá pod hradem. Rozsáhlé podzemní chodby prý tvoří zamotaný komplex, kde našlo smrt mnoho lidí – stěny jsou popsány varovnými nápisy a vzkazy. Navíc je prý možno v těchto chodbách objevit vchod do jiných dimenzí – zkuste to třeba na Lughnasad, keltský svátek, při kterém se ztenčuje hranice mezi světem materiálním a spirituálním.
   

Hrad Sovinec
Spousta záhadných zkazek halí také Sovinec, známý hrad ležící v Moravskoslezském kraji. Je prý domovem mnoha tajemných bytostí, které se zde zjevují – od bílé paní přes zlovolného šedého skřítka až po ohnivého koně. Nejzáhadnější částí Sovince je páté nádvoří, které má temnou a tíživou atmosféru a přímo vyzařuje negativní energii – právě zde je prý možno v noci nejrůznější zjevení i neklidné mrtvé zahlédnout.
   

Jeskyně Býčí skála
Jeskyně severně od Brna v Moravském krasu byla už od dávných dob využívána jako svatyně i pohřebiště, protože tepe silnou přírodní energií. Ta je však zkalená temnými rituály a obětinami. Byly zde totiž nalezeny ostatky více než 40 osob, převážně mladých žen, s uťatýma rukama, nohama či hlavou. Neví se jistě, co přesně se tady stalo, některé teorie říkají, že se pravděpodobně jednalo o pohřební doprovod bohatého velmože z 5. století př. n. l. a došlo zde k tzv. Halštatskému pohřbu. Při něm jsou živí lidé obětováni, aby někoho mocného a vysoce postaveného provázeli v posmrtném životě. Skrze silnou energii místa však tento rituál probudil zlé síly, které na návštěvníky mocně působí.
   

Bývalé senatorium Nimrod
Penzion Nimrod ležel mezi hustými lesy u Mariánských lázní. Od roku 1907, kdy se jeho dveře poprvé otevřely, to bylo šťastné místo, kam lidé jezdili odpočívat a relaxovat. Během druhé světové války se však proměnil v sanatorium pro raněné vojáky a jejich utrpení se prý vtisklo do zdí. Lidé, kteří toto místo v posledních letech navštívili pak často tvrdili, že zde cítili podivné síly, mnohdy také zápach síry, kávy či čaje a viděli zvláštní světla. Vloni byl penzion srovnán se zemí, avšak tajuplná energie na tomto místě zůstává.
   

Umlčený důl Michal v Ostravě
Černouhelný hlubinný důl Michal byl otevřen v polovině 19. století a na začátku 20. století se zde těžilo takřka 400 tisíc tun uhlí ročně. Důl přestal sloužit v devadesátých letech. Od té doby se zde však jako by nic nezměnilo. Ošlapané schody, oprýskané nátěry, ohmataná zábradlí... Návštěvník má zde, v opuštěném tichém objektu, mezi nánosy železa a robustními stroji, pocit, jako by se havíři záhadně vypařili teprve před okamžikem.
   

Přízraky v Branišovském lese
V jižních Čechách, kousek od Českých Budějovic, se rozkládá les Bor známý jako Branišovský les. Na první pohled tu není nic k vidění, ovšem místem údajně prostupuje silná negativní energie, která příchozím ochromuje myšlení. Lidé zde slýchají podivné zvuky, mívají halucinace a pociťují brnění končetin. Někteří prý viděli rudě planoucí oči a slyšeli hlas, který jim našeptával, aby si vzali život. Na samém okraji lesa, mezi Branišovem a samotou U Petrů, stojí „strom oběšenců“. K němu se váže celá řada legend o sebevraždách. V minulosti se jeden z místních obyvatelů snažil strom zlikvidovat. Uřízl větev, na níž se zhoupla většina oběšenců, následně mu však ochrnula jedna ruka.
  

Jindřichův Hradec
Nejen na jindřichohradeckém zámku, ale i v jiných sídlech rodu Rožmberků se zjevuje bílá paní Perchta z Rožmberka, a to už celých pět století. Perchta byla provdána za Jana z Lichtenštejna a nebylo to šťastné manželství. Muž ji týral a trápil a požádat o odpuštění ho napadlo až na manželčině smrtelné posteli – kdy mu Perchta nevyhověla, a tak ji proklel. Proto musí obcházet po panství Rožmberků, než se rozpadnou v prach.

Potkat Perchtu není jen děsivé, můžete se taky něco dozvědět – je to totiž zjevení věštecké. Perchta mění barvu rukaviček a tím napovídá, co je možné od budoucnosti čekat – bílé rukavičky značí pozitivní události, jako jsou svatby nebo narození dítěte, červené požár, černé tragédii i smrt.