Praha 8. 2. 2022

Česká vláda by měla na úrovni EU a NATO prosazovat princip jednotného postupu v diplomatických jednáních s Ruskem

V současné době se řada západních politiků zapojila do diplomatických jednání s Ruskem, které je zodpovědné za současnou eskalaci napětí ve vztazích se Západem. Francouzský prezident Macron a německý kancléř Scholz iniciovali vlastní dvoustranná setkání s ruským prezidentem Putinem.
Otázkou je, jaké pozice a návrhy francouzští a němečtí představitelé na těchto poměrně uzavřených jednáních představovali, a to navíc poté, co již USA a NATO poskytly písemné odpovědi Rusku ohledně bezpečnostních otázek týkajících se ve velké míře rozšiřování Aliance o nové členy, jako je Ukrajina nebo Gruzie.
Samotný fakt, že k těmto jednáním dochází bez předchozí deeskalace napětí ze strany Ruska, je v Rusku prezentován jako úspěch prezidenta Putina, který navíc rozbijí západní jednotu. Dalším úspěchem Putinovy strategie v jednání se Západem je skutečnost, že existují obavy, že k těmto jednáním, která se týkají ve velké míře Ukrajiny, dochází bez ukrajinské účasti.
V zájmu zachování jednoty zemí NATO a EU je nezbytné, aby k těmto bilaterálním jednáním měli jednotliví západní státníci mandát, společně odsouhlasený všemi členskými zeměmi. Pokud k těmto jednáním podobný mandát EU bude poskytnut, musí se samotného vyjednávání s Ruskem zúčastnit i zástupci NATO nebo i EU, například vysoký představitel EU Borrell a nebo předseda Evropské rady Michel.

• HR&Office asistent/ka 
• Stážista/ka projektového týmu
• Analytik/čka programu Red Watch

• Reportéři bez hranic publikovali nový report popisující zhoršující se situaci novinářů v Číně. Čínská lidová republika je v současnosti na žebříčku svobody tisku na 177. ze 180 míst, za ní už je pouze Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea. Mezi překážky komplikující novinářskou činnost v zemi patří například rozsáhlý systém cenzury, který blokuje „nežádoucí“ stránky; monitoring povolených sociálních sítí; placení internetoví trollové či nucená doznání (nejen) novinářů v televizi.

• Čínské centrum při univerzitě v Cambridge je dalším akademickým střediskem, které se potýká s vlivem čínské komunistické strany. Vede ho totiž expert na čínskou ekonomiku Peter Nolan, jenž v minulosti pracoval jako poradce bývalého čínského premiéra Wen Ťia-pao. Tomu radil ohledně vstupu Číny do Světové obchodní organizace. Zároveň organizoval workshopy s cílem sblížit čínské státní a západní nadnárodní firmy nebo se podílel na vypracování čínské studie o amerických obranných společnostech. V současnosti také vede charitativní organizaci Cambridge China Development Trust, jež v podstatě slouží jako vzdělávací program pro čínské úředníky. Jeho blízkost k Číně se nepřekvapivě projevuje i ve výuce, kde zesměšňuje studenty, kteří se zmíní o čínské genocidě Ujgurů či obecně k dění v čínské provincii Sin-ťiang.
  

• Maďarský premiér Viktor Orbán během návštěvy Moskvy a jednání s Vladimirem Putinem opět zpochybnil funkčnost protiruských sankcí, vyzdvihnul tzv. „maďarský model“ udržování dobrých vztahů s Ruskem a slíbil, že Maďarsko nakoupí ruskou vakcínu Sputnik Light. Tu momentálně schvalují maďarské úřady a dle Orbána by mohla být produkována i v maďarské továrně na vakcíny, která by měla být funkční na konci letošního roku. Orbán s Putinem se také předběžně dohodli na ruském zvýšení dodávek plynu do Maďarska.

• Rusko přistoupilo na přesunutí svých námořních cvičení po nesouhlasných reakcích ze strany Irska a místních rybářů. Moskva krok označila za výraz dobré vůle. Cvičení se mělo konat v ekonomické zóně Irské republiky, asi 240 kilometrů od pobřeží.

1. Dezinformátoři se ve shodě s některými politiky bouří proti korespondenční volbě – prý je nedemokratická a protiústavní
2. Dezinformátoři pokračují v dezinformacích o konfliktu na Ukrajině, narativy zůstávají stejné

Korespondenční volba je podle dezinformátorů nedemokratická, přitakávají i někteří politici

Současná vláda prosazuje zavedení korespondenční volby, tedy možnosti Čechů žijících v zahraničí volit v tuzemských volbách korespondenčně. Opozice v čele s SPD však hlasování ve sněmovně blokuje a hlasitě protestuje proti jejímu zavedení. Kritika je samozřejmě zcela legitimní, musí však být konstruktivní. Představitelé SPD ale své hlasité protesty podpírají manipulacemi a dezinformacemi a šíří je na dezinformačních webech a platformách.

Předseda SPD Tomio Okamura se k tématu vyjádřil na Parlamentních listech, kde napsal, že “korespondenční volba umožňuje podvody a manipulace” a na podporu svého tvrzení mimo jiné uvedl, že ve Francii korespondenční volbu zrušili. Už však nedodal, že Česko patří mezi pouze pět zemí v Evropské unii, kde korespondenční volba ještě nebyla zavedena, a že Francouzi žijící mimo Francii mají možnost v parlamentních a konzulárních volbách volit online. Stačí jim k tomu pouze francouzské občanství, registrace, email a telefonní číslo.

Ve shodě s Tomiem Okamurou dezinformátoři minulý týden psali o tom, že korespondenční volba údajně představuje:

• snahou vládnoucí koalice “udržet si vydobytou moc na věčné časy”, případně snahou vládnoucí koalice “zajistit falšování prezidentských a dalších parlamentních voleb pomocí „korespondenčního hlasování“ ze zahraničí”

• způsob, jakým se vládní koalice snaží zamezit “špatnému volebnímu výsledku”

• “porušení jednoho ze základních demokratických principů” nebo že je protiústavní

Dezinformátoři pokračují v šíření proruských narativů spojených s děním na Ukrajině

Konflikt na Ukrajině je i nadále jedním z hlavních témat na české dezinformační scéně. V uplynulém týdnu se na sledovaných webech objevilo 405 článků obsahujících klíčová slova Rusko a Ukrajina. Nejaktivnějším dezinformačním kanálem byl Sputnik, jeden z hlavních nástrojů kremelských dezinformací v ČR. Stejně jako v předchozích týdnech postupovali dezinformátoři stejnými způsoby a používali tradiční dezinformační a prokremelské narativy:

• Dezinformátoři pokračovali v šíření reprodukcí výroků ruských státních představitelů.

• Na sledovaných webových stránkách se objevily články, které tvrdily, že agresorem jsou USA a NATO, nikoliv Rusko.

• Západ spolu s Ukrajinou údajně chtějí rozpoutat válku s Ruskem.

• Dezinformátoři viděli rusofobii jako jeden z faktorů stojících za zahraniční politikou vůči Rusku ze strany západních aktérů.

• Dezinformátoři opakovali nepravdivá tvrzení, že demonstrace, které vedly k pádu Janukovyče na Ukrajině, byly státním pučem.

Tragédem týdne se stává prezident Miloš Zeman za výroky, které pronesl v Partii Terezie Tománkové na CNN

V neděli 6. února vystoupil prezident Miloš Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zopakoval tam své dřívější tvrzení, podle kterého BIS nemá důkazy o tom, že by se na výbuchu ve Vrběticích podíleli agenti GRU. Zeman tak učinil v rámci své odpovědi na otázku spojenou se skartací tajné zprávy BIS o výbuších ve Vrběticích. 

Při snaze ověřit, zda dokument obsahuje pouze prezidentovy otisky prstů, nebo i otisky prstů neoprávněných osob, se policie dozvěděla, že Pražský hrad zprávu skartoval, čímž mohl porušit zákon. Prezident kauzu označil za „bouři ve sklenici vody” a zmínil, že „BIS nemá žádné důkazy ani svědectví, že ti dva Rusové byli v tom vrbětickém areálu”. To však není pravda – nejenže vyšetřovatelé dokázali, že agenti GRU se na výbuchu ve Vrběticích podíleli, ale jejich zjištění nezávisle potvrdilo i společné vyšetřování Bellingcatu, ruského The Insider, německého Der Spiegel a českého Respektu.  Zemanův výrok ohledně Vrbětic posléze citovala i ruská média. 

Zeman také řekl, že nesdílí obavy z ruské invaze na Ukrajinu, a vyjádřil také nesouhlas s plány pomoci Ukrajině vysláním vojáků poblíž východních hranic NATO do zemí, jako je Slovensko: „Pokud Ukrajina není členem NATO, není důvod, abychom tam posílali vojenské jednotky.”

Podpořit nás můžete na našem webu, na náš transparentní bankovní účet 2300405420/2010 nebo snadnou platbou přes QR kód ve svém internetovém bankovnictví. Děkujeme.